Dorota Kobielová se k animovanému filmu dostala po studiu na varšavské akademii výtvarných umění, sama je také oceňovaná malířka. Použití malby jako techniky animovaného filmu si úspěšně vyzkoušela už v krátkém 3D snímku Malý pošťák z roku 2011. Také film o Vincentu van Goghovi plánovala nejprve jako krátký a všechna jeho políčka chtěla ručně vymalovat sama. Projekt se však podstatně rozrostl, režie se spolu s Dorotou Kobielovou ujal její partner Hugh Welchman a filmová políčka – dohromady 66 960 originálních olejomaleb – nakonec vytvářelo 125 umělců z celého světa.
Pošťácká pohádka
Základní dějová linka se odehrává rok po smrti Vincenta van Gogha, která zůstala obestřena tajemstvím – v červenci 1890 utrpěl sedmatřicetiletý Van Gogh střelnou ránu do hrudníku a o dva dny později na následky tohoto zranění zemřel. Pravděpodobně šlo o sebevraždu, přesné okolnosti nešťastné události však nejsou známé. Nezná je (a zprvu se o ně sám nezajímá) ani francouzský mladík jménem Armand Roulin, kterého jeho otec poštmistr pověří doručením posledního Van Goghova dopisu do Paříže jeho bratru Theovi.
  |
Loving Vincent. Tragický osud slavného malíře jako animovaný film |
V Paříži se ovšem Armand dozví, že Theo zemřel brzy po Vincentovi. Pátrá tedy po někom dalším, komu by mohl dopis doručit – setkává se s prodejcem barev Pérem Tanguym, který jej nasměruje do místa posledního pobytu Vincenta van Gogha, vesničky Auvers-sur-Oise. Doručovatel Armand tam potkává lidi, které Van Gogh znal (a maloval) a kteří znali jeho. Postupně se od nich dozvídá znepokojivé detaily o Vincentově pobytu a také o jeho povaze a duševním rozpoložení před smrtí. Informace si leckdy protiřečí, každý viděl Vincenta po svém a někdo má možná důvod neříkat plnou pravdu...
Vyprávění ze všeho nejvíc připomíná detektivní videohru pro děti z intelektuálně založených rodin. Příběh je mírně napínavý, ale definitivní řešení (samozřejmě) neposkytne. O to tu ale opravdu nejde. Tvůrci filmu udělali asi maximum pro to, aby spojili do celistvého útvaru portréty a výjevy z desítek Van Goghových obrazů a promítli do této mozaiky také něco z obsahu stovek malířových dopisů, jež Dorota Kobielová pročetla.
V rámech i mimo ně
Víceméně v přesné podobě je ve filmu použito (to jest upraveno, doplněno a rozpohybováno) 94 původních obrazů a dalších 31 tvůrci využili dílčím způsobem. Aktuální rovina je vyvedená v typických barvách Van Goghovy škály, rekonstrukce dřívějších dějů se odehrávají ve stylově odlišných černobílých retrospektivách.
Všechny postavy filmu jsou inspirovány buď Van Goghovými portréty oněch konkrétních lidí, nebo někoho typově podobného. Filmové hrdiny nejprve ztvárnili živí (a renomovaní) herci – Douglas Booth, Saoirse Ronanová, Aidan Turner či Chris O’Dowd v londýnském a varšavském studiu. Buď v kulisách vytvořených podle Van Goghových obrazů, nebo před zelenou plochou, do níž byl pak obraz naklíčován. Tím vznikla předloha pro malíře, kteří hereckou akci přemalovali do políček animovaného filmu a včlenili ji do pečlivě utvořeného vangoghovského světa, který s odvahou a zároveň respektem ruší rámy malířových obrazů a vede diváky i tam, kam už malíř nepokračoval.
Uvědomovat si v každém záběru tuto unikátní techniku je ještě větší dobrodružství než jen sledovat pošťákovo pátrání. Ostatně asi největší emoce dokáže vzbudit úplný závěr, kde jsou filmové postavy konfrontovány se svými předobrazy z Van Goghových originálů. Tehdy je i pro toho, kdo nemá původní obrazy fotograficky uloženy v paměti, dokonale završen magický proces, do něhož se tvůrci pustili. Dotkli se kouzelnou hůlkou slavných maleb a nechali je žít a vyprávět o svém tvůrci, o době, kdy vznikly, i o lidech, kteří tehdy byli předlohou. Možná kdyby se jich tou hůlkou dotkl někdo jiný, vyprávěli by starý pošťák Roulin nebo půvabná Marguerite Ravouxová zase něco jiného. Koneckonců je tento film výzvou k vnímavému dialogu s obrazy, který může vést po svém každý z nás.
S láskou Vincent VB, Polsko 2017 Režie: Dorota Kobiela, Hugh Welchman |
