Dokumentů o krásách planety Země je mnoho. Jmenujme třeba sérii snímků Godfreye Reggia, započatou titulem Koyaanisqatsi. Jsou nádherné, ale na zastavení devastování přírody příliš umělecké. Nebo oscarovou Nepříjemnou pravdu, v níž Al Gore přednáší o chmurném stavu světa. Je pečlivě vystavěná, ale příliš školometská. Film Home fotografa Yanna Arthus-Bertranda a filmaře Luca Bessona spojuje půvaby prvního přístupu, tedy krásnou kameru a hezoučkou hudbu, se silou argumentace, která u toho druhého působila až moc akademicky.
Film vznikal během patnácti let v pěti desítkách zemí, celosvětově byl uvedený 5. června v kinech, televizi, na veřejných projekcích i na internetu. Statistickými superlativy by se mohl chlubit do aleluja. Jeho jádrem je však sdělení, jež by mělo dokázat praštit po hlavě i toho nejposlednějšího pepíka, kterého tahle slupka nezajímá. Home začíná jako projekce pro pátou třídu ZŠ. Divák se dozví, jak vznikla Země a život, jak funguje koloběh vody – stará vesta. Ale místo výkladu evoluce snímek najednou přeskočí dinosaury a přistane u lidí. A od zemědělství je hned u ropného průmyslu...
Chaotické? Vyprávění v českém znění s hlasem Zdeňka Svěráka ví, kam míří, a má promyšlenou strukturu. Představí principy, na jakých Země fungovala miliardy let, ukáže, jak je lidstvo začalo před několika tisíci roků využívat, a pak přijdou na řadu výmluvné příklady toho, že se nám naše aktivity zkrátka vymkly z ruky.
Hodnocení LN
|
Je čas na selský rozum
Home není agitka, ale konstatování. Jistě, pomáhá si překrásnými záběry přírody a varovnými statistikami. Přístup je však jiný. První slovo o globálních změnách klimatu padne až po hodině a ani ho už není potřeba: i bez řečí o tání ledovců je tou dobou divákovi jasné, že někde došlo k fatální chybě. Lidské.
Výsledný dojem je jednoznačný: něco je tu strašně špatně, jen to nedokážeme vidět vcelku. A právě Home dokáže zásadní fakta podat srozumitelně i největším laikům – protože ti jsou v otázce přežití důležitější než elity. Ekonomické koncepty, které daný stav světa obhajují, pocházejí z minulých staletí, současnost si nedovedly představit, a proto nejsou relevantní.
I kdybychom se chtěli hádat o milimetry zvýšení hladin moří, z Home jasně plyne několik věcí. Tahle planeta už nefunguje. My jsme ti jediní, kdo s tím může něco udělat. A milimetry sem, nebo tam, uskrovnit se můžeme, protože objektivně máme víc než dost a jiní ne. Už není čas lkát nad tím, co jsme pokazili, ale začít jednat, abychom nepokazili všechno.