Neděle 17. října 2021, svátek má Hedvika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

RECENZE: Stopy zbloudilých. Divadelní esej Miroslava Bambuška

Kultura

  10:00
PRAHA - Divadelní prostor DUP39 na pražské Národní třídě, o který se stará Divadlo X10, poskytuje zázemí i pro činnost dalších souborů – etablovanému uskupení Jedl trojice Nebeský– –Trmíková–Prachař nebo Spolku Mezery Miroslava Bambuška.

Vše je v pohybu. Handkeho Stopy zbloudilých v DUP39. foto: DITA HAVRÁNKOVÁ

Ten zde nyní v koprodukci s domovským divadlem připravil českou premiéru hry Petera Handkeho Stopy zbloudilých. Handkeho hra, napsaná v roce 2006, upoutá pozornost především svou dramatickou formou. Jde spíš o scénář: hlavní figurou je sám (renomovaný) autor, který v pozici pozorovatele popisuje, co se děje před jeho zraky. Tématem jeho vyprávění je svět v pohybu. Sledujeme neustále se přelévající dav lidí, z něhož se vždy vydělí dvě tři osoby, autor zaznamená jejich příběh, a postavy zase zmizí.

Handke prostřednictvím uvedených minipříběhů exponuje problematiku krize civilizace, světa ocitajícího se jakoby těsně před zánikem. Charakteristická je neschopnost lidí navzájem si pomáhat, obětovat se jeden pro druhého (dramatik si přitom pomáhá parafrázemi různých antických či biblických příběhů, postavených jakoby naruby – sledujeme postavy Oidipa, Médei, Mesiáše).

Vše vrcholí vizí zastaveného času – svět běží dál, ale čas už není. Civilizace tedy jako by jela naprázdno, samoúčelně. V samém závěru, kdy autor opouští místo pozorovatele a zapojuje se do dění, však dochází ke katarznímu obratu. Jednání lidí se stává pozitivním, smysluplným – poselství hry je skryto ve slovech: „Nadále bloudit. Být trvale zmateným.“ Pohyb je osudem i smyslem lidské existence.

I v Bambuškově inscenaci představuje pohyb stěžejní veličinu. Postavy (herci) neustálé proudí po scéně. Režisér si přitom vypomáhá zapojením statistů a daří se mu tak vyvolat dojem opravdového davu. Účinek pohybu stupňuje i hudba Tomáše Vtípila a kostýmy Zuzany Krejzkové – sledujeme až bizarní defilé postav. To vše se děje při účinném vyplnění celého rozlehlého (dolního) prostoru sálu. Vizuální složka patří k hlavním přednostem inscenace. Pohyb má v Bambuškově podání zprvu lehkovážný, humorný ráz. Výstupy mají podobu groteskních, klaunských čísel – jako například v případě muže s aportujícím psem a křičícím „nemluvnětem“ v kočárku. Postupně se ale přitvrzuje a agresivita vzrůstá. Bambušek téma navléká na aktuální problematiku, která se tu jaksi sama nabízí: uprchlíků. Z proudícího davu se stávají utečenci obtěžkaní věcmi, kteří končí v uprchlickém táboře, v němž jsou nešetrně komandováni dohlížitelem jak z koncentračního tábora.

Nejméně se režisérovi daří v rozehrávání jednotlivých minipříběhů. Inscenace postavu autorova alter ega sice zpřítomňuje (hraje ji přesvědčivě a podmanivě Miloslav Mejzlík), ale zprvu jen v krátkých monologických intermezzech. Jinak ale tento určující a sjednocující činitel hry v inscenaci absentuje a režisér minipříběhy předvádí jen jaksi samy o sobě. Nedaří se mu ale dát jim dramatický ráz, rozehrává je toporně a neinvenčně, až amatérsky. V závěrečných pasážích inscenace, kdy se od nich odpoutává a sází více na sílu scénických obrazů, působí jeho práce přesvědčivěji. Bambuškovy Stopy zbloudilých jsou spíše divadelní esejí než dramatem.

Petr Handke: Stopy zbloudilých

Překlad: Barbora Schnelle

Režie: Miroslav Bambušek

Výprava: Zuzana Krejzková

Hudba: Tomáš Vtípil

Dramaturgie: Ondřej Novotný

Spolek Mezery v koprodukci s Divadlem X10, premiéra 11. 10. v DUP39

Autor:

Děti zvládnou všechno, to samé ženy. Muži však nevydrží, říká expert na přežití

Premium Tři dny trvalo pátrání po osmileté Julii z Berlína, která se v neděli ztratila rodičům u Čerchova na Domažlicku. V...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Od perfekcionisty Contadora k Pogačarovi bez nepřátel. Hvězdy očima Kreuzigera

Premium Zažil vládu Contadora i Frooma, řádění Sagana, razantní nástup Pogačara. Během šestnácti let profikariéry se vedle...

Mohlo by vás zajímat