RECENZE: Ženy v běhu. Zručná filmařina vytvořila úhlednou reklamu na svět

Scenárista a režisér Martin Horský jej pro ně natočil na české poměry velmi slušně. Vsadil při tom na současnou oblibu maratonského běhání a na nadčasovou oblibu rodinných komedií, jakými proslula Marie Poledňáková.

Děj snímku uvede do pohybu smrt otce tří dospělých dcer Jindřicha (Boleslav Polívka), který si na stará kolena plnil všelijaká potrhlá přání. Jedno už nestihl – uběhnout maraton. Jindřichova milující a energická manželka Věra (Zlata Adamovská) se rozhodne, že společně s dcerami ve štafetě uběhnou onen maraton s urnou s Jindřichovým popelem.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Zpočátku to vypadá, že žádná z dcer nebude mít na plánovaný tříměsíční trénink čas – nejstarší Marcela (Tereza Kostková) má plné ruce práce s mentálně poněkud nedospělým partnerem (Ondřej Vetchý) a dvěma syny, prostřední Bára (Veronika Khek Kubařová) se snaží počít dítě a nejmladší Kačka (Jenovéfa Boková) má vedle partnerských potíží také zásadní odpor k běhání. Brzy se však pochopitelně ukáže, že všechny důvody proti jsou ve skutečnosti důvody pro.

RECENZE: Kursk. Film o slavné tragédii je ponorkové porno

Připojí se ještě pohledný trenér (Vladimír Polívka) a běžecká příprava s pietním cílem začne formovat životy všech zúčastněných do hodnotnější, radostnější a láskyplnější podoby. Nejvyšší index kýčovitosti má příběh Báry, jež si v okně protějšího domu vyhlédne osiřelou holčičku, naváže s ní přátelství a posléze rozehřeje i srdce dívenčina zdánlivě nerudného tatínka, jinak policejního vyšetřovatele. Toho hraje Martin Hofmann, hvězda oblíbeného výchovného seriálu Most! (a to dost podobnými prostředky jako buranského Luďana).

Celé je to radostná, úhledná reklama na svět, ve kterém se dobře žije, hezky bydlí (když už interiér bytu není nic moc, alespoň je z něj nádherný výhled), nic doopravdy nebolí a láska vítězí. Pražské lokace jsou fotogenické, hrdinové sympatičtí, humor laskavý a krotký, i když někdy naoko odvážný. (Nevíme, v kolika českých rodinách trénují rodiče s dětmi nasazování kondomů, ale jistě se tomu dost diváků vděčně zasměje.) Peripetie jednotlivých postav do sebe ústrojně zapadají aděj odsýpá. Samozřejmě je tu dost momentů, při nichž citlivějším povahám naskočí kopřivka: děje se tak ovšem alespoň v souladu s autorským záměrem, nikoli proto, že by se režisérovi a hercům věci vymkly z rukou. Což není v českém filmu nic samozřejmého. I lidová zábava se dá dělat buď zručně a s jistotou, anebo zoufale. A tohle je ten první případ.