Rekordní prodej: Kupkův Pohyb za 35,51 milionu

František Kupka bývá označován za prvního abstraktního malíře, patřil k průkopníkům tohoto moderního směru. Spolu s Alfonsem Muchou je ve světě zřejmě nejznámějším českým výtvarníkem.

Narodil se 23. září 1871 v Opočně jako nejstarší z pěti dětí notářského úředníka. Otec mu vybral dráhu sedláře. A i když místo výroby postrojů maloval vývěsní štíty či obrázky svatých, řemeslu se nakonec vyučil. Školní léta prožil v Dobrušce.

Kupkův výtvarný talent rozpoznal továrník Josef Archleb, který se stal jeho mecenášem. I jeho přímluva u Kupkova otce rozhodla, že mladý František začal malbu studovat. Po pražské Akademii výtvarných umění byl přijat i na akademii ve Vídni.

V polovině 90. let 19. století odjel jako stipendista do Paříže, kde se trvale usadil a s přestávkami žil až do své smrti. V počátcích se živil ilustracemi či návrhy plakátů.

Když v roce 1912 na Podzimním salónu v Paříži vystavil poprvé své nefigurativní obrazy (Amforu, Dvoubarevnou fugu a Teplou chromatiku), sklidil nepochopení a posměch.

Kupka se nejprve věnoval realismu, ale přes symbolismus a orfismus (umělecký směr inspirovaný hudbou) se stal průkopníkem zcela nového směru.

Umělec se sklonem k samotářství měl štěstí na mecenáše - továrníka Jindřicha Waldese, s nímž se spřátelil. Kupka mu nakreslil slavnou firemní značku: černobílou dívku s patentkou na oku, slavný symbol firmy Koh-i-noor.

Ve 30. letech minulého století se abstrakce sice začala dostávat do módy, ale malíř začal trpět psychickými problémy. Bojoval s depresemi, ztrácel sluch. Když Francii obsadili nacisté, zabydlel se na venkově.

Nyní má Kupka řadu svých obrazů v Národní galerii, velkou sbírku jeho obrazů vlastní také Nadace manželů Jana a Medy Mládkových - sběratelka a mecenáška Mládková instalovala Kupkova díla v pražském Museu Kampa.