Nakladatelství na jaře plánuje vydat také další spisovatelčino zásadní dílo, román Der Mensch ist ein grosser Fasan auf der Welt (Člověk je velký bažant na světě) z roku 1986, sdělila ČTK Magdaléna Potměšilová z nakladatelství. Obě knihy převede do češtiny prozaička a překladatelka Radka Denemarková. V následujících letech chce Mladá fronta vydat romány Herztier (Srdeční zvíře) a Der Fuchs war damals schon der Jager (Liška byla už tenkrát lovcem).
Spisovatelka Herta Müllerová proslula zejména jako kritička totalitních poměrů v rodném Rumunsku. Švédská akademie ji při udělení Nobelovy ceny ocenila za to, jak "prostřednictvím koncentrovanosti poezie a otevřenosti prózy líčí krajinu vyděděnců".
Tísnivé tango
Müllerová se narodila v roce 1953 v západorumunské obci Nitschidorf v německy mluvící rodině. Vystudovala němčinu a rumunskou literaturu na Temešvárské univerzitě. Než se dala na dráhu spisovatelky, živila se jako překladatelka ve strojírenské továrně. Byla ale vyhozena poté, co odmítla spolupracovat s rumunskou tajnou policií. Posléze pracovala jako učitelka.
Debutovala v roce 1982 sbírkou povídek Niederungen (Nížiny), kterou zasadila do prostředí malé rumunské vesnice obývané německou menšinou, z níž sama pocházela. Tehdejší rumunský režim knihu okamžitě zcenzuroval. V nezkrácené verzi vyšla o dva roky později v západním Německu, kam byla propašována.
Ve vlasti vydala ještě knihu Drückender Tango (Tísnivé tango). Následoval ale zákaz publikování kvůli její kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska. Obavy z tajné policie ji nakonec přiměly, aby v roce 1987 se svým tehdejším manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, odešla do Německa. V současnosti žije v Berlíně.
