„Jsem hrozně ráda, že se tu můžu potkat s lidmi, se kterými si jinak celý rok píšu,” uvedla Zuzana Šefčíková, která v knižním světě vystupuje jako bo_okista. Sama se vydala na HumbookFest v roli Siriuse Blacka. Na festival ji doprovodila Martina Krausová, která přišla v kostýmu Severuse Snapea oblečeného jako Nevillova babička.
„Pro mě je to vášeň. Vidět ostatní lidi, co jsou převlečení za fiktivní postavy stejně jako já, je skvělé. Přijde mi, že kostým je super ice-breaker, když se lidi neznají. Když vytvářím kostým, tak se musí sejít dvě věci, musí to být divný a odlišný. Čím těžší je kostým, tím lepší,” uvedla Krausová.
Potter, Potter, Potter
I z dalších kostýmů bylo znát, že Harry Potter je mezi mladými čtenáři stále velmi populární. Dokazovala to i tabule, na kterou mohl každý připsat, jaká kniha mu změnila život. Harry Potter se ní objevil poměrně často. Mezi ty nejvíce propracované kostýmy patřila také mandragora v květináči, která mě po příchodu okamžitě zaujala.
„Přišla jsem s kamarádkou, která je literární kritičkou. Pro nás jsou knížky takové pojidlo. Těším se, že si to můžeme užít v cosplayích s veškerou parádou a že můžeme být s lidmi, kteří mají rádi to, co my. Dohromady mi to přijde takové epické,” řekla mi Lenka Terenová, která se do kostýmu mandragory oblékla.
Výraz epický jsem zaslechla ještě jednou, když kdosi v davu vyhrkl na svého kamaráda: „Koukej na ty, co se fotěj. Ty vogo, tak to je epický.” A kolikrát bylo skutečně na co koukat. Některé kostýmy daly jejich tvůrcům skutečně zabrat.
Faktem je, že i mě potěšilo, když za mnou přišla slečna v kostýmu Crowleyho z Dobrých znamení Terryho Pratchetta a Neila Gaimana, zda se se mnou může vyfotit. Sama jsem totiž zvolila stejný kostým.
Během HumbookFestu se mi podařilo zahlédnout pár tváří, které znám z české bookstagramové scény. Mezi nimi i Adélu Schneiderovou, která na Instagramu vystupuje jako adelina_cte. Ta se spolu cca dvacítkou dalších slečen stala letošní ambasadorkou festivalu. „Být ambasadorkou je velká zodpovědnost, jste taková spojka mezi Humbookem a fanoušky.” Už z našeho krátkého povídání bylo jasné, že má mezi návštěvníky své vlastní fanoušky. Slečna ve zmijozelské uniformě za námi přišla, zda by se s ní nemohla vyfotit.
„Z festivalu se nejvíc těším na besedy se zahraničními autory Jayem Kristoffem a Mary E. Pearson. Já už se s autory potkala na merendě a večeři, oba jsou neuvěřitelně milí. Mary je je hrozně sympatická a pořád se usmívá a Jay je týpek. Hrozně jsem se těšila na cosplaye. Pak chodíte po celém Humbooku a koukáte na ně, a to si užívám,” doplnila Schneiderová, která šla za Lociku.
Tři podpisy v jedné knize a čtyři smrtky
Valná většina návštěvníků spadala do věkové kategorie teenagerů a mladých dospělých. Možná právě proto mě zvláště zaujalo a zároveň pobavilo, když si přibližně desetiletý kluk stoupl ke stolku, u kterého jsem si dávala jeden ze svých dvou ne příliš nutričně výživných obědů, a zeptal se, jestli si může odložit knížky, které si koupil. Na můj dotaz, co si pořídil, ukázal Projekt Kronos, který si prý nechal třikrát podepsat, aby mělo třikrát větší hodnotu. „Ne, že bych to chtěl prodávat,” dodal, když jsem okomentovala, že to je zajímavý business plán.
Při jiné pauze mě zase zaujala skupina slovenských slečen, která se rozhodla převléknout za smrtky ze stejnojmenné knihy Neila Shustermana. Ve Smrtce je totiž popsána scéna, kdy se jednotlivé smrtky a jejich učedníci shromažďují na tzv. konkláve. Před jeho zasedáním si smrtky ve velkém množství dopřávají dobrého jídla, které si jinak (byť ne všechny) odpírají. Když jsem skupinu smrtek viděla při obědě, tahle scéna mi automaticky naskočila.
„Byla to jedna z mála knih, kterou jsme četly všechny čtyři a všem se nám moc líbila,” prozradily důvod svého výběru. Podobnou akci jako je HumbookFest prý na Slovensku nemají, rozhodly se proto vyrazit na výlet do Česka.
I na několika dalších účastnících bylo znát, že přišli spolu. Terezie Zajíčková mi prozradila, že její skupina jde za postavy ze série Dvůr trnů a růží od Sarah J. Maas.
Šílené fronty na podpisy
Krom možnosti být na den někým jiným, byly velkým lákadlem letošního ročníku zahraniční autoři Jay Kristoff a Mary E. Pearson, kteří do jednotlivých sálů přilákaly tolik návštěvníků, že si opozdilci (včetně mě), neměli už kam sednout. Přitom šlo hned ve dvou případech o netlumočené besedy.
Oproti Youtuberingu, na který jsem zavítala před cca dvěma lety dělat reportáž, se tady žádný úprk za podpisy nekonal. Nicméně zájem o ně byl přibližně podobný, jen poněkud trpělivější. Fronta na české i zahraniční autory byla až šíleně dlouhá.
HumbookFest nabídl také různé workshopy a přednášky. Lidé stáli fronty na to, aby si mohli pomalovat plátěnou tašku nebo se vyfotit ve fotokoutku a odnést si fotografii na památku. U jednoho stánku mohli účastníci v rámci jedné hry dostat čaj za sepsání detektivního příběhu. Zeleně potažená křesla, koberec a lampičky na mě spolu se zadáním dýchaly sherlockovskou atmosférou.
Krom zahraničních hvězd si mohli účastníci poslechnout také několik českých autorů. Kateřina Šardická, Anna Musilová a Theo Addair spolu debatovali převážně o tom, jak tvořit literární postavy. Musilová upozornila budoucí spisovatele například na to, že je dobré když postavy nejsou čistě jen zlé nebo dobré a že někdy je příhodné nechat se překvapit vedlejšími postavami, z nichž se snadno mohou stát ty hlavní. Šardická zase poradila, že není dobré do své první postavy promítnout všechno, co člověka napadne.