Andělský podíl (Velká Británie, 2012)
Zkušený britský režisér Ken Loach obohatil filmovou nabídku tohoto léta o docela zábavnou propagaci Skotska a jeho tradičního produktu. I když při jeho sledování napadá člověka nemálo oprávněných výhrad, nakonec mu stejně všechno odpustí (recenzi čtěte zde).
Až vyjde měsíc (USA, 2012)
Správně (i špatně) uvázané uzly, předpisově zbudovaná tábořiště a nesmělá „ochmatyka“ v novém skautském filmu Wese Andersona. Snad jenom temný hukot Niagary absentuje, ale tu vyváží Bruce Willis v roli dobráckého šerifa (recenzi čtěte zde).
Snímek Moonrise Kingdom zahájil letošní filmovou přehlídku v Cannes.
Faust (Rusko, Německo, 2011)
Vítězný film loňského festivalu v Benátkách ruského režiséra Alexandra Sokurova je nesmlouvavé a do detailu propracované dílo. Nedívá se na něj snadno, je to ten druh filmu, který je potřeba vydržet, nečekat, že strhne. V mysli ale uvízne na dlouho (recenzi čtěte zde).
Coriolanus (USA, 2012, vyšlo na DVD)
V adaptaci Shakespearovy hry a režijním debutu herce Ralpha Fiennese padají alžbětinské blankversy z úst moderně vyhlížejících rabiátů. Ne vždy to funguje, přesto jde o dost zajímavý snímek (recenzi čtěte zde).
Příliš mladá noc (ČR, Slovinsko, 2011)
Kdy a jak člověk přestane být dítětem? Přízračná groteska o zpackaném novoročním mejdanu zavede dva kluky mezi čtyři dospělé a nechá je poznat prakticky vše, čím je dospělý svět „lákavý“. Výsledkem sotva může být něco jiného než pořádná kocovina (recenzi čtěte zde).
Film Příliš mladá noc slovinského režiséra Olma Omerzu
Hodný syn (Finsko, 2011)
Trocha té rodinné patologie podané se severským chladem vždycky potěší. Vítězný film letošního Febiofestu ji nabízí v hojné míře. Když se překlopí do thrilleru, trochu ztratí intenzitu. I tak je ale zajímavý (recenzi čtěte zde).
Tady to musí být (Itálie, Francie, Irsko, 2011)
Tady to musí být je spojení road movie a příběhu dospívání. Tím dospívajícím cestovatelem je muž, který by alespoň vzhledem k věku měl být dospělý už dávno. Aneb Sean Penn v roli zestárlé rockové hvězdy z židovské rodiny na stopě bývalého nacistického dozorce (recenzi čtěte zde).
S použitím recenzí Ondřeje Štindla a Marcela Kabáta
Co se úplně nepovedlo |
