Probíhající politická krize v Bělorusku se mohla promítnout i do Eurovize. Země do soutěže vyslala kapelu Galasy ZMesta s písní Já tě naučím (Ya Nauchu Tebya). Podle porotců a Evropské vysílací rady (EBU) jde ale o Lukašenkovu propagandu a kapela se soutěže nezúčastní, pokud výrazně nepozmění text písně.
  |
V té se zpívá mimo jiné o tom, že kapela naučí posluchače stát pevně na startu nebo spolknout návnadu na rybářském háčku. Galasy ZMesta jsou známí tím, že si dlouhodobě utahují z protestujících proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Protesty proti němu sílí od srpna, kdy vyhrál prezidentské volby. Podle mnohých tak ale učinil podvodem na úkor své oponentky Svjatlany Cichanouské.
„Došli jsme k názoru, že ta píseň není v souladu s apolitickým duchem celé soutěže,“ sdělila v tiskovém prohlášení Evropská vysílací rada a dodala, že by zařazením písně ohrozila reputaci celé soutěže.
Kapela má na kontě i další kontroverzní texty. Ve skladbě Píseň manželky si dělají legraci přímo z Lukašenkovy oponentky Cichanouské. V písni nazvané Flétnistka je zase terčem posměchu Maryja Kalesnikavová, jedna z vůdčích osobností běloruské opozice, nyní ve vězení. Galasy ZMesta si jinak utahují i z vegetariánů nebo homosexuálů.
Bělorusko je v Eurovizi hráčem spíše menšího významu. Soutěže se zúčastňuje každoročně od roku 2004, ale do finále se dostalo jen čtyřikrát. Nejlépe se umístil v roce 2007 běloruský zpěvák Dmitrij Aleksandrovič Koldun. Dosáhl na šesté místo v celkovém hodnocení.
Oslavovat obsazení Krymu, nebo ho oplakávat?
Rozhodně to není poprvé, co musí apolitická Eurovize řešit politiku. V roce 2009 se například Gruzie přihlásila s písní We don´t Wanna put in. Už jen z posledních slov se dá poznat, že šlo o kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina. Samotný text pak pojednával o válce o Jižní Osetii, kdy spolu Gruzie a Rusko vedly regulérní devítidenní válku. Gruzie odmítla text písně měnit a byla ze soutěže ten rok diskvalifikována.
V roce 2015 pak Arménie přihlásila píseň Don´t Deny (Nezapírejte), neskrývanou obžalobu Turecka za arménskou genocidu probíhající v letech 1915 až 1917. Tentokrát se ale organizátoři nechali obměkčit a píseň se soutěže nakonec zúčastnila. Jen název musel být změněn na Face the Shadow (Postav se stínu).
Ukrajinská zpěvačka Jamala v roce 2016 na Eurovizi představila svou píseň 1944. Ta pojednávala o deportaci Krymských Tatarů sovětským režimem. Zároveň šlo o paralelu na ruské obsazení Krymu z roku 2014. Píseň nakonec navzdory kontroverzím i ruské nelibosti celou soutěž vyhrála.
Odboj i v historii
Rusko chtělo Ukrajině její píseň oplatit a proto už další rok plánovalo na Eurovizi (která se navíc konala v ukrajinském Kijevě) vyslat mladičkou proruskou zpěvačku Julii Samojlovou. Její píseň Flame is Burning (Oheň hoří) s kontroverzním textem měla navíc „premiéru“ právě při oslavách obsazení Krymu. Porota píseň ze soutěže vyřadila.
Církev na Kypru chce stažení písně z Eurovize. Uctívá podle ní ďábla |
Příklady politického odboje se ale dají nalézt v celé historii soutěže. Například v roce 1969 ze soutěže na protest odstoupilo Rakousko. Ten rok se totiž soutěž konala ve španělském Madridu, toho času země ovládané diktátorem Franciscem Francem. Rakousko ostře nesouhlasilo s Francovou politikou útlaku.
