Sobota 13. července 2024, svátek má Markéta
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Smutná bilance minulého roku. Zemřeli Zlatý hlas z Prahy, vůdce replikantů i surfař z Beverly Hills

Loňský rok nejvíce poznamenaly odchody Karla Gotta a Vlasty Chramostové. Osobností kulturního života, které nás letos opustily, je ale mnohem více. Připomeňte si serverem Lidovky.cz patnáct českých i světových celebrit, které nás v loňském roce opustily.

Zpěvák Karel Gott. foto: ČTK

Luděk Munzar (26. ledna)

Populární herec, jenž vystudoval DAMU a členem Národního divadla se stal v roce 1957. Jako herec Krejčovy éry hrál například Jirku v Srpnové neděli, Merkucia v Romeovi a Julii či Arthura Uie v Pleskotově inscenaci Brechtova Zadržitelného vzestupu Arthura Uie. Byl oporou činohry a spoluvytvářel její styl až do svého odchodu v roce 1990. Hrál též v televizi, byl průvodcem dokumentárních cyklů. Zemřel ve věku 85 let. 

Ve věku 85 let zemřel 26. ledna 2019 herec Luděk Munzar, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.

Stanislav Milota (18. února)

Ve věku 85 let zemřel i Stanislav Milota. Kariéru kameramana skvělého filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol (1968) zhatila sovětská okupace. I tu ale ještě dokázal nezapomenutelně zdokumentovat: v srpnu 1968 natočil množství záběrů z Prahy, z nichž Evald Schorm sestříhal středometrážní esej Zmatek. V lednu 1969 zachytil atmosféru pohřbu Jana Palacha. Jeho manželkou byla herečka Vlasta Chramostová, která rovněž zesnula letos.

Stanislav Milota.

Luke Perry (4. března)

Americký herec Luke Perry, hvězda televizních seriálů Beverly Hills 90210 a Riverdale, podlehl ve věku 52 let mozkové mrtvici. Perryho proslavila hlavně ikonická postava nafrněného surfaře Dylana McKaye, jednoho z hlavních mužských hrdinů kultovního seriálu Beverly Hills 90210, který se v USA vysílal mezi lety 1990 a 2000.

Luke Perry v roce 2018.

Keith Flint (4. března)

Ve věku 49 let zemřel zpěvák populární britské skupiny The Prodigy. Ve svém domě v britském hrabství Essex spáchal sebevraždu. Flint známý svou punkovou vizáží se v 90. letech stal ikonou hudební scény. Ke skupině The Prodigy se připojil v roce 1990 jako tanečník a později se stal jejím frontmanem. Jeho hlas se proslavil zejména písněmi Firestarter a Breathe, které patří mezi nejznámější hity skupiny.

Keith Flint z kapely The Prodigy, Rock for People 2012.

Věra Bílá (12. března)

Nejslavnější česká romská zpěvačka. Pro profesionální hudební scénu ji objevila Zuzana Navarová, která byla také její první producentkou. Se skupinou Kale vystupovala Bílá po celé Evropě i v zámoří, na přelomu století byla jednou z největších hvězd world music, koncertovala i v pařížské Olympii nebo newyorské Carnegie Hall. Věře Bílé bylo 64 let. 

Romská zpěvačka Věra Bílá.

Peter Mayhew (30. dubna)

Herec Peter Mayhew ztělesnil Žvejkala (Chewbaccu), chlupatého přítele pašeráka Hana Sola (Harrison Ford) v sáze Star Wars. Mayhewovi k roli pomohla i jeho výška 2,21 metru. Zemřel ve věku 74 let.

Ikonická dvojice Peter Mayhew a Harrison Ford (Chewbacca a Han Solo).

Václav Postránecký (7. května)

Hrál dětské role ve filmu, ale vyučil se zámečníkem. Jako elév začínal ve Slováckém divadle, posléze byl v angažmá v Městských divadlech pražských a od roku 1979 až do smrti byl členem Národního divadla. Tam hrál například Edgara v Králi Learovi či titulní roli v Sofoklově Oidipovi. Vytvořil téměř dvě desítky filmových a televizních rolí a nejvíce ho proslavil film S tebou mě baví svět.  Zemřel ve věku 75 let.

Ve středu 8. května zemřel herec, režisér a scenárista Václav Postránecký.

Rip Torn (9. července)

Ve věku 88 let zemřel americký herec Rip Torn, který se během téměř sedm desetiletí trvající herecké kariéry objevil ve filmech jako například Muži v černém nebo Pán šelem. Hercova bouřlivá povaha mu pomáhala při ztvárňování charakterních rolí, ale občas mu komplikovala profesní dráhu i osobní život. Několikrát byl oceněn televizní cenou Emmy, několikrát se ale také dostal do konfliktu se zákonem.

Americký herec Rip Torn.

Rutger Hauer (19. července)

„Všechny ty chvíle se ztratí v čase jako slzy v dešti,“ praví Roy v dramatickém závěru kultovní sci-fi klasiky Blade Runner. Jeho představitel, nizozemský herec Rutger Hauer, letos zemřel ve věku 75 let. Hauer ztvárnil více než 100 rolí a za snímek Útěk ze Sobiboru (1987) získal i Zlatý glóbus. 

Rutger Hauer

Peter Fonda (16. srpna)

Ve věku 79 let zemřel na rakovinu plic i americký herec Peter Fonda. Fondu proslavila hlavně jeho role motorkáře ve snímku Bezstarostná jízda. Kromě dvou Zlatých glóbů měl na svém kontě i dvě nominace na Oscara, jednu právě za Bezstarostnou jízdu, druhou získal za snímek Uleeovo zlato z roku 1997.

Americký herec Peter Fonda.

Ric Ocasek (15. září)

Ocasekovi, zpěvákovi legendární rockové kapely The Cars a manželovi první topmodelky českého původu Pavlíny Pořízkové, bylo 75 let. Ocasek se narodil v Americe - v marylandském Baltimoru, má ale české předky. Na hudební scéně byl aktivní téměř 50 let.

Ric Ocasek.

Karel Gott (1. října)

O jméně nejvýznamnějšího zesnulého v České republice pro tento rok nemůže být pochyb: letopočet 2019 si budeme jednou provždy pamatovat jako ten, v němž zemřel Karel Gott. Daleko víc než „pouhý“ zpěvák: také fenomén či symbol. Skoro pro každého něčeho jiného.

V oblasti kultury nebyla dlouhá desetiletí tak dominantní a všeobecně známá osobnost, jako byl on. Bylo snadné ho milovat, stejně jako bylo snadné jej nemít rád – a ti, kteří pronášeli často zcela protichůdné soudy, měli vždy po ruce spousty argumentů na podporu svého názoru. To, co se začalo odehrávat po 1. říjnu letošního roku, zejména na sociálních sítích, místy připomínalo občanskou válku. Někomu vadila Gottova přílišná konformita s minulým režimem, jiní poukazovali na dekády jeho zahraničních i domácích úspěchů. Řež nabývala až tragikomických a mnohdy velmi trapných rozměrů. Ale vzato kolem a kolem, i to, včetně mohutného oficiálního rozloučení s Karlem Gottem na Žofíně, ukázalo, jak velkou symbolickou osobností pro český národ Karel Gott byl. A o jeho skutečný dějinný a kulturní význam nechť se s patřičným odstupem a chladnou hlavou třeba poperou historici.

Ze Semaforu do světa

Plzeňský rodák, přestěhovaný v šesti letech s rodiči do Prahy, měl umělecké sklony od raného mládí, zprvu jej přitahovalo výtvarné umění. Vyučil se však elektromontérem a postupně se začal věnovat zpěvu. V první polovině 60. let byl angažován do divadla Semafor. Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem napsali pro Karla Gotta první hity. Zpěvákova pověst v té době raketově rostla, přijímala ho široká posluchačská obec i odborná kritika, která v něm viděla nejslibnější talent české populární hudby.

V roce 1965 Gott Semafor opustil, spolu s bratry Štaidlovými založil vlastní divadélko Apollo a odtud už vedla pozvolná cesta k zahraničním úspěchům. Mediálně nejvděčnějším bylo bezesporu půlroční angažmá v americkém hotelu New Frontier ve světovém centru nočního života Las Vegas, ale také podpis nahrávacího kontraktu se západoněmeckým vydavatelstvím Polydor, který byl posléze několikrát prodloužen.

Na začátku devadesátých let uvažoval Gott o konci hudební kariéry. Podpora...
Karel Gott se zúčastňoval různých pěveckých soutěží a právě to mu otevřelo...

Sedmdesátá léta byla v kariéře Karla Gotta mimořádně úspěšná na domácím poli i v zahraničí. Daní za úspěch bylo aktivní angažmá v režimní akci zvané Anticharta, kdy byli do Divadla hudby v roce 1977 sezváni zástupci „lehčích“ uměleckých žánrů a podepisovali prohlášení, odsuzující Chartu 77 (aniž by ji většina z nich četla). Karel Gott seděl na pódiu a pronesl prorežimní projev, který mu pak mělo hodně Čechů za zlé. Mimo jiné i proto, že téhož roku následovalo ocenění Karla Gotta čestným titulem „zasloužilý umělec“, přičemž mezi oběma věcmi bylo těžko nenalézt souvislost.

V následujícím desetiletí už byl Karel Gott do značné míry vnímán jako instituce, všechno na jeho dráze jaksi běželo automaticky. Samozřejmostí se zdála být i jeho hegemonie v získávání Zlatých slavíků, která platila do roku 1982, kdy jej předběhl mladý slovenský zpěvák Miroslav Žbirka a po něm další nastupující hvězdičky Dalibor Janda a Peter Nagy.

Štika v nových poměrech

Po roce 1989 ovšem dokázal Karel Gott opět naskočit do sedla a na zlatou příčku soutěže, přejmenované na Českého slavíka, se opět bezkonkurenčně vrátit. Zatímco mnozí jiní zpěváci v nastalých tržních poměrech narazili na problémy, Karel Gott jimi dokázal hravě proplouvat jako štika. A to přesto, že v roce 1990, krátce po padesátce, uvažoval o ukončení pěvecké kariéry. Ve finále své dráhy nicméně snížil množství koncertů, nejen ve prospěch rodinného života, ale také malování, k němuž se s velkou vášní vrátil už v 90. letech. Na nahrávkách z posledních let se snažil spolupracovat s mladými českými autory a svojí tvorbě tím dát novou energii. Tu mu ubíraly vleklé choroby, nejprve nádorové onemocnění mízních uzlin, se kterým se vítězně popasoval v roce 2016, v dalších letech nemoci menšího rozsahu a nakonec letos v září akutní leukemie, které 1. října podlehl.

Aut: Ondřej Bezr

Karel Gott na předávání hudebních cen Anděl.
Karel Gott na prvním koncertě po těžké nemoci

Vlasta Chramostová (6. října)

Herečka Vlasta Chramostová patřila k lidem, kteří se i po těch nejhorších ranách osudu dokážou postavit na nohy a začít znovu. Byla vznětlivá a senzitivní, ale také měla velký smysl pro spravedlnost, empatii a nezměrnou energii – ta jí také umožnila, aby stála na jevišti až do vysokého věku. Byla jako bájný fénix, který se zrodí ze svého popela. Když nemohla nikde v Československu veřejně hrát divadlo, založila divadlo bytové a se svým mužem Stanislavem Milotou lepili a prodávali skleněné lampy.

A pak ještě pod cizím jménem popisovala fotografie v archivu ND. Přestože její osudy byly lákavým soustem pro bulvár, nikdy nedovolila, aby se někdo cizí přehraboval v jejím životě. Říkala: „Až bude třeba, napíšu si to sama.“ A co řekla, to také splnila. Ve svých pamětech byla otevřená nejenom k sobě, ale snažila se poctivě dobrat pravdy i o druhých. Ke svým traumatům a selháním se postavila čelem, a to včetně podpisu spolupráce s StB v roce 1957. Paměti měly velký úspěch a herečka napsala ještě druhý díl, který mapuje dobu po roce 1990.

Heroicky i civilně

Vlasta Chramostová se narodila v Brně, kde absolvovala Státní konzervatoř. Do angažmá v Divadle na Vinohradech přišla v roce 1950 a strávila zde dvacet let. Vedle rolí v budovatelských a sovětských hrách tu odehrála krásné role světového repertoáru, například Roxanu v Cyranovi, Lorkovu Marianu Pinedovou, Blaženu v Mnoho povyku pro nic, Marii Stuartovnu v Schillerově dramatu. V druhé půli 60. let byla plodná její spolupráce s režiséry Lubošem Pistoriusem a Jaroslavem Dudkem (například Pavla Fjodorovna v Pavlíčkově Nanebevstoupení Sašky Krista nebo Konstance v Dürrenmattově Králi Janovi).

Herečka Vlasta Chramostová.
Vlasta Chramostová

Seděly jí dramatické heroiny, na jevišti působila vznosně, ale dokázala hrát i civilně s nadhledem a ironií. Složité charaktery ji lákaly a je škoda, že se nemohla dál rozvíjet pod vedením Otomara Krejči. V jeho Divadle za branou strávila necelé dva roky (1971–72) a zahrála si zde například Arkadinu v Čechovově Rackovi. Poslední její rolí po roce 1968 na oficiální scéně byla matka Kuráž v Pistoriusově inscenaci Brechtova dramatu v Chebu.

Příštích sedmnáct let strávila bez divadla, nepočítáme-li divadlo bytové. Uvedli zde například Kohoutovu úpravu Shakespearova dramatu Hra na Macbetha a Pavlíčkovo monodrama o Boženě Němcové Dávno, dávno již tomu. V této době také podepsala Chartu 77. Hned v roce 1990 se stala členkou souboru Národního divadla a na jeviště se vrátila v roli kněžny Anežky v Hilbertově Falkenštejnovi. Za dvacet let odehrála na první scéně řadu rolí, například Zofii v Kyanidu o páté, Volumnii v Rajmontově Coriolanovi, Lízalku v Pitínského Maryše. Pitínský ji pak obsadil do titulní role své postmoderní adaptace Němcové Babičky, touto rolí se také s Národním v roce 2010 rozloučila. Její poslední divadelní rolí ale byla babička v Havlově Odcházení, které v roce 2008 nastudoval David Radok v Divadle Archa, objevila se pak i v Havlově filmové verzi.

Herečce bylo 92 let.

aut: Jana Machalická

Po podepsání Charty 77 nesměla vystupovat, spoluorganizovala tedy ilegální bytové divadlo u sebe doma pro přátele z disentu.

Vojtěch Jasný (15. listopadu)

V roce 1969 získal na festivalu v Cannes cenu za režii svého nejvýznamnějšího filmu Všichni dobří rodáci. Na stejném festivalu předtím soutěžil také se snímkem Až přijde kocour. Nástup normalizace jej donutil k exilu, kde pokračoval v práci, natáčel zejména pro televizi a také učil. Po sametové revoluci natočil v Česku svůj poslední celovečerní film Návrat ztraceného ráje. Zemřel ve věku 93 let.

Ve věku 93 let zemřel režisér, scenárista i odbojář Vojtěch Jasný.

Marie Fredrikssonová (9. prosince)

Fredrikssonová, zpěvačka oblíbené švédské kapely Roxette, podlehla následkům svého dřívějšího závažného onemocnění. Zpěvačce byl již v roce 2002 odhalen nádor na mozku, absolvovala náročné operace a kapela poté přerušila svou úspěšnou kariéru. Roxette celosvětově prodali na 75 milionů desek a na přední místa hitparád pronikly jejich hity jako The Look, Joyride, Listen to Your Heart nebo It Must Have Been Love, který zazněl ve slavném filmu Pretty Woman. Bylo jí 61 let.

Švédské duo Roxette.

Autoři: , , , ,