Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Splněný slib Orchestru Berg i ostravská premiéra Donizettiho opery Robert Devereux

Kultura

  15:00
Orchestr Berg o sobě tvrdí, že jeho cílem je stát se významným a respektovaným tělesem, které úspěšně získává posluchače pro moderní a soudobou hudbu. A že neustále vyhledává a zpracovává nové podněty ze všech oblastí, aby byl subjektem, který přináší inovaci. Při závěrečném koncertu jubilejní 15. sezóny se podařilo naplnit všechny vytčené záměry, v dnešní době rozhodně ambiciózní a nesnadné.

Závěrečný koncert 15. narozeninové sezóny Orchestru BERG foto: Vojtěch Havlík.

Pokud jde o inovativní dramaturgii - v případě vokální kompozice české skladatelky Jany Vöröšové Slyšíš ty ptáky na text Ivana Wernische šlo o vůbec první provedení, Parciály francouzského skladatele Gérarda Griseyho zazněly v české premiéře stejně jako Denní modlitby gruzínského skladatele Giji Kančeliho. Pro Orchestr Berg je také typická provázanost programu koncertu s vybraným místem konání. Dvorana Muzea české hudby v tomto případě nebyla sice nijak originální, protože se v tomto dávno odsvěceném kostele sv. Máří Magdalény, který sloužil také jako poštovní úřad nebo četnická ubytovna, koncerty pravidelně konají, nicméně k uvedenému koncertu se tento zvláštní prostor i díky své „dlouhé“ akustice dobře hodil.

Závěrečný koncert 15. narozeninové sezóny Orchestru BERG

Další typický rys koncertů Bergu, či spíše multimediálních produkcí, které hledají kombinace a přesahy napříč různými druhy umění, byl také naplněn - na průčelí schodiště byly promítány live abstraktní animace Frances Sander a Dmitri Berzon technikou tagtool. I když ani v tomto případě nejde o „objev“ tohoto americko-ruského výtvarného dua u nás, jejich malování světlem dodalo kompozicím Vöröšové a Kančeliho inspirativní rozměr. A pokud jde o interpretační úroveň, dirigent Peter Vrábel se „svým“ orchestrem Berg znovu ukázal, že dokáže zprostředkovat českému publiku neznámou moderní hudbu způsobem, který zapůsobí na emoce. A tak se daří naplňovat i onen cíl získávat posluchače pro soudobou hudbu – na závěrečném koncertu narozeninové 15. sezóny – bylo nabito.

Závěrečný koncert 15. narozeninové sezóny Orchestru BERG

Každá skladba zaujala jinak. Čtvrthodinová vokální kompozice Jany Vöröšové na text Ivana Wernische je na hony vzdálená stylu Mikoláše Chadimy nebo Milana Hlavsy, kteří verše tohoto básníka zhudebňovali nejčastěji. Je žensky jemným převedením veršů do zvukomalebné plochy. Kančeliho Denní modlitby střídají meditaci chvějivých akordů a táhlé melodické linie v pianissimu s prudkým kontrastem ohlušující bouře. Nicméně nejvíce mě zaujaly Griseyho Parciály, které ve stylu spektrální hudby „rozkládají“ do hudebního tvaru, který graduje z pianissima a zase se do ticha vrací, alikvóty tonů E.

Orchestr Berg - FINALE#15!

Jana Vöröšová - Slyšíš ty ptáky (světová premiéra), Gérard Grisey - Partiels (česká premiéra), Gija Kančeli - Denní modlitby z cyklu Život bez Vánoc (česká premiéra). Frances Sander (UK) & Dima Berzon (RU) - live tagtool drawing

Irena Troupová - soprán, Adam Bortlík - soprán, Kiryl Tseliapniou – klarinet. Orchestr BERG & dirigent Peter Vrábel. České muzeum hudby, pondělí 7. prosince v 19.30

Hodnocení: 90 %

Ostravské završení tudorovské trilogie v italském belcantu

Premiéra Donizettiho opery Robert Devereux 10. prosince nazvané podle posledního milence stárnoucí anglické královny Alžběty I., je po Anně Boleynové a Marii Stuartovně to poslední díl cyklu Donizettiho tudorovských oper, kterým se operní soubor Národního divadla moravskoslezského rozhodl zdolat tak náročný styl jakým je vrcholné italské belcanto. (Podobnou ambici má i Metropolitní opera – která trilogii Devreuxem zkompletuje až příští rok.) Pro úspěšné zvládnutí pěvecky extrémně náročných belcantových oper, ve kterých excelovaly takové divy jako Montserrat Caballé a v posledních letech především Edita Gruberová, jsou samozřejmě klíčoví sólisté.

Už v předchozích inscenacích v Ostravě dokázali, že takové sólisty, resp. především sólistky mají. Především v Janě Šrejmě Kačírkové, která postupně vytvořila role všech tří královen. A vskutku královsky zvládla i tu poslední – Alžbětu I. Její technicky výborně zvládnutý pružný a hbitý koloraturní soprán byl dostatečným základem pro vyjádření mnohovrstevnatého portrétu panovnice, s jejíž vládou tzv. zlatého věku je sice spojován rozkvět Anglie, která ale na sklonku svého panování prožívá osobní deziluzi z milostného vztahu s Robertem Devereux. Je ovšem konfrontována s Robertovou náklonností k vévodkyni z Nottinghamu, kterou přitom právě královna přiměla ke sňatku s vévodou z Nottinghamu. Po dlouhém váhání podepíše nad Robertem, v jehož přitom lásku stále doufá, rozsudek smrti.

Roberto Devereux, Národní divadlo moravskoslezské

Jana Šrejma Kačírková měla podobně jako v předchozích operách pěvecky rovnocennou mezzosopranistku pro roli svých sokyň – v tomto případě vévodkyně z Nottinghamu, kterou suverénně zvládla Michaela Kapustová. Milostný čtyřúhelník doplňovali tenorista Philippe Do, jehož lyrický tenor má díky vyrovnanosti a umění kantilény předpoklady pro roli Roberta, a barytonista Martin Bárta, který pro roli manželkou i přítelem zrazeného vévody přece jen nedisponuje onou potřebnou linií vláčných legat na dlouhém dechu.

Ostravští svěřili každou ze tří Donizettiho oper jinému inscenačnímu týmu. Po Oliverovi Dohnányim v Anně Boleynové a Tomáši Braunerovi ve Stuartovně, kteří s orchestrem vytvořili adekvátní základ pro sólisty, nizozemský dirigent Sander Teepen nedokázal vést orchestr ani k intonační přesnosti, kdy zejména flétny a fagoty hrály často velmi nepřesně, ani k vnitřnímu napětí, které by vyzařovalo z celku opery a překlenulo tak poněkud řídký děj. Režisér Peter Gábor, jinak šéf ostravské činohry, se svými výtvarníky ctil historické ukotvení opery v období renesance především v kostýmech Alžběty Schäferové, zatímco scéna Michala Syrového ponechala otevřený prostor pro majestátní výjevy, ve kterých vynikla Alžbětina osamělost, a jednoduchým spouštěním desek vytvořila prostor pro komorní scény. Vlastní Gáborova režie se koncentrovala na divadelně srozumitelné „odvyprávění“ klíčových míst děje.

Roberto Devereux, Národní divadlo moravskoslezské

Při porovnání jednotlivých inscenací celé trilogie Roberta Devereux hlavně kvůli hudebnímu nastudování považuji za nejméně vyprofilovanou. Ovšem celkově byla v našich poměrech ostravská zcela ojedinělá donizettiovská ambice naplněna způsobem, který zaslouží vysoké ocenění z hlediska dramaturgického a pěveckého.

Gaetano Donizetti: Roberto Devreux.

Gaetano Donizetti: Roberto Devreux. Hudební nastudování Sander Teepen, režie Peter Gábor, scéna Michal Syrový, kostýmy Alena Schäferová, pohybová spolupráce Eva Burdová, sbormistr Jurij Galatenko, dramaturgie Eva Mikulášková. Alžběta, anglická královna - Jana Šrejma Kačírková, Lord vévoda z Nottinghamu - Martin Bárta, Sára, vévodkyně z Nottinghamu - Michaela Kapustová, Roberto Devereux - Philippe Do, Lord Cecil - Ondřej Koplík, Sir Gualtiero Raleigh - Martin Gurbaľ, Páže - Tomasz Suchanek. Orchestr a sbor opery Národního divadla moravskoslezského. Premiéra v Divadle Antonína Dvořáka čtvrtek 10. prosince 2015 18:30 h.

Hodnocení: 70 %

Inspirace na dny příští

Bohuslav Martinů: Tři přání.
Hudební nastudování Jakub Klecker, režie Jiří Nekvasil, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, videoprojekce Marika Haklová-Bumbálková, Otakar Mlčoch, Tomáš Picka, Zuzana Studená, pohybová spolupráce Lenka Dřímalová, Jana Tomsová, sbormistr Jurij Galatenko, dramaturgie Eva Mikulášková. Orchestr a sbor Národního divadla moravskoslezského Ostrava.
Hostování v Národním divadle v Praze úterý 15. prosince 2015 19:00 h.

Collegium 1704 – Vánoční koncert. G. F. Händel: Utrecht Te Deum HWV 278, Donna, che in ciel HWV 233, G. Ph. Telemann: Die Donnerode TWV 6:3. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, dirigent Václav Luks.
Rudolfinum, úterý 15. prosince 2015 19:30 h.

Michael Gordon, David Lang, Julia Wolfe: Lost Objects.
Dirigent Petr Kofroň, režie Michael Bielicky, Kamila B. Richter, scéna Jan Hladil, kostýmy Zuzana Bambušek Krejzková, sbormistr Lenka Navrátilová. Orchestr Opery Národního divadla, Kühnův smíšený sbor.
Národní divadlo - premiéra na Nové scéně čtvrtek 17. prosince 2015 20:00 h.

Giuseppe Verdi: Aida.
Dirigent Martin Doubravský, režie Michael Tarant, scéna a kostýmy Milan David, sbormistr Tvrtko Karlovič, choreografie Jiří Pokorný.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, premiéra v pátek 18. prosince 2015 19:00 h.

Petr Nekoranec – tenor. Vánoční podvečer italských, francouzských a českých árií. Hennig Ruhe – klavír.
Novoměstská radnice, neděle 20. prosince 17: 00 h.

Autor: