Pizzi v roce 2004 také s dirigentem Riccardem Mutim slavnostně inauguroval nově otevřenou milánskou La Scalu Salieriho operou Europa riconosciuta.
LN Poulenkův Lidský hlas je výlučná a málokdy uváděná opera. Kdo vám roli nabídl?
Máte pravdu, že příležitost zpívat Mladou ženu se nevyskytne často. Minulý rok jsem se setkala s dirigentem Guillaumem Tourniairem v italské Kalábrii – zpívala jsem pod jeho vedením Carmen. Líbila se mu moje francouzská výslovnost a po týdnu zkoušek se mě zeptal, zda bych s ním nechtěla nastudovat v Praze Lidský hlas. Pro roli Mladé ženy je dobrá francouzština a přesná výslovnost nutností. Jazyky mi nedělají problém, narodila jsem se v Sedmihradsku, moje matka je Maďarka a vyrůstala jsem v Německu – jsem vlastně odmala kosmopolitní a cítím se být tak trochu odevšad. Pak jsem musela projít audicí pro maestra Pizziho a roli jsem získala.
Pochází ze Sedmihradska (dnes území Rumunska). Po studiu houslí se roku 1994 začala věnovat zpěvu, nejprve muzikálovému a potom opernímu na vysoké škole v Lipsku a na konzervatoři v Maastrichtu. V letech 2000–2002 byla v angažmá v berlínském Friedrichstadtpalast, poté ji objevil dirigent Yakov Kreizberg a dal jí roli Carmen v projektu Jeunesses Musicales. Vystupuje v opeře v Karlsruhe, Lipsku, Drážďanech či Berlíně. Na kontě má cenu ze soutěže Placida Dominga Operalia a dvě ceny Orpheus.
Už jste roli Mladé ženy měla nastudovanou, nebo ji v Praze budete zpívat poprvé?
Kinga Dobay
Mladá žena bude můj debut nejen v této roli, ale i ve Státní opeře. Je to pro mě vzrušující a nádherný zážitek. Telefonický monolog opuštěné ženy je sice spíše komorní a intimní a Státní opera má velké jeviště – ale já miluji velká divadla, čím větší, tím lepší – mám ráda jejich auru.
Lidský hlas vyžaduje nejen brilantní zpěv, ale i herecký projev. Jak se vám dařilo vpravit se do role, která se pohybuje v extrémních polohách psychických stavů a nálad?
Není to obecně známá opera, ani pro zpěváky, jako Carmen nebo Traviata, které si odmalička pohvizdujete. Při studiu jsem postupovala krůček za krůčkem, nebylo snadné zapamatovat si hudbu, vracejí se pasáže, které jsou jen zdánlivě stejné nebo podobné. Postupně jsem se orientovala v tom, co přijde a kdy. Text jsem si zpočátku přednášela jako činoherní monolog, přes melodii slov pak hudba přišla sama. Začátky šly obtížně a pomalu, ale teď, když jsem přijela do Prahy a zkouším s orchestrem, jde to snadno a jakoby samo.
Lidský hlas je monolog ženy, která mluví do telefonu s milencem, jenž ji opustil – na jevišti je celou dobu pouze ona. Jak se s tím vyrovnáváte?
Posluchači se opera může zdát krátká, ale pro zpěváka je 45 minut strašně dlouhých – stále je na jevišti jen on, není to jako v jiných operách, kde máte árii, pak recitativ a zpívají i druzí – zde musím zpívat, hrát, mluvit, myslet, nezastaví se to – tři čtvrtě hodiny absolutní koncentrace. Role vyžaduje promyšlený herecký projev a výraz, nemůžete se s ní identifikovat bezezbytku, to ani nejde, mít takovou univerzální zkušenost. Ale někde ve vás podobné pocity jsou, postupně se vynořují vaše vzpomínky, pátráte ve své minulosti, v obdobích radosti i smutku a bolesti, až najdete svůj přístup k roli. Mladá žena je z tohoto hlediska role mimořádně náročná. Ale je to nádherná opera.
U takto exponovaného mono dramatu velmi záleží na spolupráci s dirigentem a režisérem – jak se vám s nimi pracuje?
Spolupráce s panem dirigentem a s režisérem maestrem Pizzim je fantastická, z obou vyzařuje obrovská energie a zápal pro Poulenkovu operu. A také ve Státní opeře se cítím skvěle. Někdy se vám stane, že přijdete do divadla, které je pro vás nové, a máte problémy se vzájemnou komunikací, ale tady mě přímo hýčkají. Pan dirigent Tourniaire a maestro Pizzi mi velmi pomohli vytvořit si hlubší vztah k této nádherné opeře, pochopit i širší souvislosti – pan dirigent ví o Lidském hlasu úplně všechno, už na první zkoušku přinesl horu knih o Poulenkovi a Cocteauovi, dopisy, které si psali. Je pro mě důležité, že nejdu na jeviště bez vědomostního zázemí. A maestro Pizzi připravil zajímavou, promyšlenou režijní a scénickou koncepci. Pracuji s ním poprvé a jsem nadšena.
