Po šesti letech od vydání knihy František Kupka. Geometrie myšlenek přichází Karel Srp s novou monograficky zaměřenou prací o průkopníkovi abstraktního malířství Františku Kupkovi (1871–1957). Název publikace Sujet dans l’objet, vydané nakladatelstvím Arbor vitae, poukazuje na francouzské prostředí, v němž umělec strávil převážnou část svého života v čase, kdy se zde utvářely nejrůznější směry moderního umění.
Kniha sleduje myšlenková východiska Kupkovy tvorby na pozadí dobových výtvarných, teoretických a politických proměn s mnoha přesahy do nečekaných oblastí, jako akrobatické letectví, strukturalismus a poststrukturalismus, či ve Vídni se rozvíjející maďarská avantgarda. Soustřeďuje se na nově se rodící názory na umění, které se ustalovaly nejen v Kupkově mysli, ale i u jeho současníků a které Kupku nutily k výrazným průnikům do oblastí, v nichž se před ním ještě žádný jiný malíř nenacházel.
  |
Sujet dans l’objet zahrnuje zhruba období od roku 1912, kdy Kupka vystavil na pařížském Podzimním salonu svoji Dvoubarevnou fugu. Dále mapuje období dvacátých a třicátých let, zkoumá proměňující se autorův vztah k abstrakci vrcholící jeho návratem ke geometrii po roce 1935 (obrazy označované jako Série C). Kniha končí Kupkovou posmrtnou účastí na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu vystavením jeho slavného obrazu Filosofická architektura. To se již abstrakce stala dominujícím výrazovým prostředkem hrozícím pohltit celou oblast výtvarného umění.
Text, chronologicky mapující zásadní etapy Kupkovy kariéry, rozdělil Karel Srp do patnácti kapitol. Značnou pozornost věnuje vztahu Františka Kupky ke čtvrtému rozměru, k větě o neúplnosti a souvislostem se sdružením Abstraction-Creation. Rozebírá umělcovu nechuť k termínu abstrakce i jeho dlouhou cestu k ní. Kupka nebyl společenský člověk, nepřátelil se s kritiky, maloval pomalu a podle vlastního přesvědčení. Nekopíroval, nenapodoboval. K abstrakci došel osobitým způsobem. „Každý den hraju na strunách tak napjatých, až skoro praskají, zničím udělané věci 4krát–5krát, den uteče a já večer bývám tam, kde jsem byl ráno...“, napsal mimo jiné svému mecenáši Jindřichu Waldesovi. Kupkova vydřená originalita i prvenství v oblasti abstrakce je také jedním z důvodů, proč dnes jeho obrazy patří mezi nejdražší. Srp důsledně rozebírá mimořádně dynamicky se proměňující Kupkův vztah k abstrakci v její organické a geometrické polaritě. S odkazem na obraz Energické I a přátelství s Josefem Gočárem se zaměřuje také na umělcovo pojetí krystalu v souvislosti s českým architektonickým kubismem. Velkým tématem je rovněž Kupkův zájem o entropii, jejž dává do souvislosti s Robertem Smithsonem. Objevně srovnává napjatý vztah Kupky a Kandinského, v němž shledává množství jejich obdobných názorů na východiska umělecké tvořivosti, kterými se výrazně odlišovali od nastupující abstrakce jako širokého uměleckého proudu na počátku dvacátých let minulého století.
Průkopník abstrakce v Paříži. František Kupka nikdy nebyl přímočarý |
Kniha, určená především znalcům a zájemcům o Kupkovu tvorbu, přináší mnoho nových vhledů do nezměrného, osamělého odkazu česko-francouzského mistra z Putteaux. Dává nahlédnout do myšlení umělce, který se jako jeden z prvních výtvarníků odvážil posunout obraz do nových oblastí a nebál se riskovat, že se pro mnoho diváků stane nesrozumitelným.
Spojnicí mezi Srpovou starší knihou Geometrie myšlenek a nynější Sujet dans l’objet je současný výtvarník Jan Šerých, který prvé vtiskl jedinečnou grafiku, zatímco na závěr nynější je probírán jeho vztah k ideogramu, objevující se v sérii jeho obrazů Tma. Erudici textu Sujet dans l’objet podtrhuje elegantní a vkusná grafická úprava Pavla Růta a kvalitní reprodukce obrazů.
