Filmové adaptace literárních děl se přirozeně nemusí zuby nehty držet předlohy. Scenáristé musí často počítat i s tím, že některé části knihy se prostě zfilmovat ani nedají. Co největší věrnost zdrojovému materiálu ocení samozřejmě ty, kterým kniha přirostla k srdci. Ti, co ji neznají ale mohou ocenit spíše to, že se film vydal vlastní cestou a nebojí se experimentovat. Snad jen zřídka se ale stává, že se román a jeho filmová adaptace liší natolik, že jde o dva úplně odlišné příběhy. Přesně takový je ale i Králíček Jojo.
  |
Předně je nutno říct, že filmový Králíček Jojo je i přes velmi emočně silné a drastické momenty protiválečnou satirou. Tento fakt nejvíce symbolizuje hloupoučký a přestřelený imaginární Hitler v podání samotného režiséra Taiky Waititiho. Podobně ironický a přestřelený je i Waititiho režisérský a scenáristický styl. Proto mnohé překvapilo, že si pro filmovou adaptaci vybral právě Nebe v kleci. Román novozélandské spisovatelky Christine Leunensové je totiž velmi temný příběh bez náznaků humoru.
Rozdíly mezi oběma díly vyplývají již ze samotného začátku příběhu. Děj knihy je zasazen do Rakouska, děj filmu do Německa. V knize mladému Johannesovi nikdo Jojo za celou dobu neřekne ani jednou. Chlapec si také chybějící otcovskou figuru žádným ztřeštěným imaginárním Hitlerem nenahrazuje. Celý příběh se pochopitelně drží mnohem více při zemi.
Stejná je v obou dílech zápletka s explozí granátu. Ve filmu Jojo přijde k pár ošklivým jizvám na obličeji a menšímu zranění na noze. Knižní Johannes dopadne o poznání hůře s paralizovanou polovinou obličeje a amputovanou částí ruky.
V pokoji své sestry Jojo odhalí skrytou židovskou dívku Elsu (ve filmu Thomasin McKenziová): Zatímco film buduje jejich vztah a postupné poznávání se na pozadí několika týdnů, možná měsíců, v knize jde o časový horizont několika let. Chlapcovu matku Rosie (ve filmu Scarlett Johnassonová) potká ve filmu i knize stejný osud, ačkoliv její knižní podoba byla také více při zemi a ve svém synovi rozhodně nepodporovala nacionalistické tendence. Ve filmu je naznačeno, že chlapcův otec je zapojen do odboje a jeho konec je nejasný. V knize je přímo odvlečen do koncentračního tábora.
Vztah Johannese a Elsy je v knize mnohem složitější a vrstevnatější. Chlapec židovku nenávidí, protože ji viní ze smrti svých rodičů. Zároveň si jí ale váží, protože je Elsa jediným člověkem, který si nedělá srandu z jeho mrzáctví.
Fakt, že chlapec zatají dívce konec války ve snaze si zabránit vylézt ze skrýše je v knize ústředním tématem. Válka ve filmu končí až na samotném konci, v románu ale zhruba v polovině. Zbytek času Johannes přiživuje lež o tom, že válka neskončila. Oba dva se postupem času začnou přímo nenávidět, což se jen vystupňuje po smrti Johannesovy babičky. Chlapec se svým tělesným postižením není schopen sehnat dost peněz pro dva a musí prodat nábytek a nakonec i celý dům. Je jasné, že nakonec musí Elsa Johannesovu lež odhalit.
Kniha Nebe v kleci by měla vyjít 7. února u nakladatelství Jota. Rozhodně se svou bohatostí jazyka a pečlivě vykreslenou lidskou psychikou stojí za přečteni. Čtenáře jen nesmí překvapit fakt, že Johannes zkrátka není Jojo.
