Seriál The Last of Us můžete sledovat zdarma díky členství v iDNES Premium  |
Předně tu má výskyt zombie od samého počátku vědecké vysvětlení: pravda zazní už v televizní debatě z hloubi minulého století. Na světovládu mají zálusk houby, a nejde samozřejmě o žádného dědečka hříbečka. Spíše o něco bezohledně ničivého jako dřevomorka a záludného jako lysohlávky. Jakmile zákeřný organismus někoho nakazí, udělá z něj svého krvelačného otroka, jehož kousnutí nakazí další lidi, a všichni se pak proměňují v houbovité příšery. Lék ani vakcína samozřejmě neexistuje.
Dopad pro svět (čili Ameriku) je samozřejmě zničující. Katastrofa odstartovala v roce 2003 a nyní, po dvaceti letech, je civilizace ve stavu truchlivého rozvratu. Obrana před nákazou si vyžádala brutální zásahy, které často postihly i nenakažené lidi. Vykonávat moc v troskách někdejších měst se snaží diktátorská vojenská agentura FEDRA (Federal Disaster Response Agency), proti níž se ovšem bouří partyzánská organizace Fireflies (což zní bojovněji než případný český překlad Světlušky).
 |
To ale pochopitelně není všechno: fragmentovaná společnost je plná lokálních polovojenských skupin, náboženských sekt nebo třeba jen silných jedinců, kteří se snaží ovládat svůj prostor a bránit se před nakaženými i zdravými nepřáteli. V takovém prostředí pak není nouze o nespravedlnost, útlak, kolaboranství a pomstychtivost. A tímto prostředím vede cesta hlavních hrdinů příběhu, padesátníka Joela a dívky Ellie, kteří se snaží prodrat napříč Spojenými státy. (Oba hlavní představitele, Pedra Pascala a Bellu Ramseyovou, pojí jistě nikoli úplnou náhodou účast v superúspěšné Hře o trůny.)
THE LAST OF USKanada, USA 2023 Tvůrci: Neil Druckmann, Craig Mazin Uvádí HBO Max od 15. 1. |
Joel a Ellie jsou na počátku jen účeloví spojenci, ale s přestálými dobrodružstvími se upevňuje i jejich citové pouto. Oba mají své třinácté komnaty, které se jen pomalu a neúplně otevírají. Joel toho vzhledem ke svému věku možná stihl ztratit, obětovat i spáchat více, ale Ellina traumata nejsou o nic méně tíživá. Každopádně je tu dost prostoru pro četné retrospektivy a dost materiálu pro další řady seriálu, které nepochybně přijdou.
Dojmout se, zapřemýšlet, spustit řežbu
Seriál The Last Of Us je významnou událostí na poli prolínání filmového, televizního a herního sektoru. Na rozdíl třeba od rozpačitého filmového zpracování hry Uncharted, kde za předlohou stál rovněž izraelsko-americký tvůrce Neil Druckmann, ukazuje čerstvá adaptace úspěšného herního titulu, že je takový postup životaschopný, a to zejména za dvou předpokladů: že se zachová co nejvíce dobrých nápadů z předlohy (což v případě Uncharted neplatilo) a že se k nim přidá ještě trocha hloubky.
Druckmann, který i v případě The Last Of Us nejprve přemýšlel o filmové adpataci, si tentokrát ponechal větší kreativní kontrolu a navíc se spojil s Craigem Mazinem, jehož Černobyl ohromil diváky před čtyřmi lety. Plán se změnil na seriál a spolupráce zjevně zafungovala, oba tvůrci u některých epizod figurují jako spoluautoři, jindy jako samostatní autoři a oba též v prvním, respektive druhém díle stanuli na režijním postu. V dalších epizodách pak dali příležitost takovým mezinárodním filmařským talentům, jako jsou Jasmila Žbanič (Grbavica, Quo vadis, Aida?) nebo Ali Abbasi (Tina a Vore, Svatý pavouk).
I tato jména naznačují, že ve výsledku jde o něco jiného, než jen o akční zombie horor. Diváci si možná počkají zhruba do třetiny seriálu, než si tím budou úplně jistí, ale pak už jsou důkazy nezvratné. Nejvíce nadšení kritiků nutně budí volně včleněná, téměř samostatná dojemná gay romance, v níž excelují Nick Offerman (zatím možná nejznámější z komediálního seriálu Parks and Recerations) a Murray Bartlett (zahrál si manažera resortu v první řadě seriálu Bílý lotos).
I hlavní příběhová linka se ale noří pod povrch a nastoluje témata jako tíže stárnutí, vyrovnání se se smrtí, život s pocitem zmaru a viny nebo bolesti dospívání. Přemýšlet a dojímat se samozřejmě lze pouze do chvíle, než se odněkud vynoří zombie (nebo tisíc zombie), případně jiný nepřítel, a začne řežba. The Last Of Us si tady ponechává etiku, která je vlastní přece jen spíše videohrám, a své hrdiny netrestá třeba za zabití bezbranného protivníka – nebo alespoň ne bezprostředně.
Jinak se ovšem vyprávění odehrává v pokrokovém diskursu, takže například ty opravdu významné partnerské vztahy jsou samozřejmě stejnopohlavní a nechybí třeba neslyšící postava. Kombinace těchto dvou přístupů – akceptované brutality a korektní ohleduplnosti – vytváří docela pikantní mix, jako ostatně celé propojení kýčovitosti a emocionální hloubky v tomto neoddiskutovatelně nevšedním díle.
Uvádí se, že jde o nejdražší seriálový projekt v historii Kanady (tam se výjevy z postapokalyptických Spojených států ve skutečnosti natáčely) a podle magazínu The New Yorker jsou jeho náklady srovnatelné s počátečními řadami Hry o trůny. Dost možná tu má HBO našlápnuto k podobnému úspěchu.
