Svět automobilových závodů a filmových kulis jsou hlavními tématy fotorealistických obrazů malíře a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka, jehož retrospektivu připravila Národní galerie v Praze. Ve Veletržním paláci jsou kromě více než stovky maleb a kreseb také čtyři velké prostorové instalace, vytvořené Pištěkem přímo pro daný prostor. Výstava s názvem Ecce homo začne ve středu a potrvá do 6. ledna.
Malování je podle Pištěka to nejdůležitější, co kdy dělal. "Je to můj život," řekl dnes umělec, který 25. října oslaví osmdesátku.
Jízda na samé hranici"Rychlá jízda se (s malováním) nedá srovnat. Ale pocit a zážitek, to, proč jsem to dělal, ano. Někdo používá LSD, někdo kouří marihuanu, pro mě byl totéž zážitek z jízdy na samé hranici. Zážitek v autě byl důležitý k tomu, abych byl připravený po víkendu jít do ateliéru a tam se srovnávat s vážnými problémy," řekl Pištěk, který do roku 1973 reprezentoval Československo na závodních okruzích. |
Expozice v prvním patře paláce zahrnuje všechna důležitá období v umělcově životě. Jsou zde zastoupeny legendární fotorealistické obrazy ze závodních okruhů, inspirované světem rychlých aut, nechybí ale ani abstrahující objekty ze 60. let, různě řezané a deformované části motorů a chladičů.
V Pištěkově tvorbě nechybí ani svět filmu a filmových ateliérů. Jako kostýmní výtvarník se podílel na více než stovce celovečerních snímků, s režisérem Františkem Vláčilem spolupracoval na filmech Údolí včel či Markéta Lazarová, s Milošem Formanem na Valmontovi nebo Amadeovi, za něhož získal filmového Oscara za kostýmy.
"Práce na Barrandově pro mě nebyla jen výdělečná činnost, ale dostal jsem tam neskutečné množství podnětů. Interiéry ateliérů, obrovské prostory, dívání se "za něco". Jdete za kulisu, vidíte dokonalou stavbu, obejdete kulisu a vidíte obrácenou tvář," popsal umělec jeden z principů, který používá ve své tvorbě.
Nekonečný prostor
Překvapivá je i rozsáhlá trojrozměrná instalace, která vychází z kreseb cyklu Kde budu žít příště. "V určitém okamžiku mi přestává stačit druhý rozměr a snažím se vyjít ven. Tam si sám sobě odpovídám na otázku o svém postavení v prostoru. Proto je tam i nekonečný prostor nahoru a dolů, kde nevíme, kde se zastavit," popsal Pištěk instalaci, která využívá zrcadel, rohů a koutů.
Fotorealismus, kterým se Pištěk proslavil, prosperoval především v západní Evropě a Spojených státech na konci 60. a začátku 70. let minulého století. "Hyperrealismus a fotorealismus dnes prožívá comback," uvedl kurátor výstavy Martin Dostál s tím, že velké výstavy tohoto stylu se v nedávné době konaly v Berlíně, Vídni a Budapešti, kde byly zastoupeny i Pištěkovy práce.
Výstavu doprovodí katalog a NG připravuje i doprovodný program pro všechny generace.
