Islandský spisovatel Arnaldur Indriđason začínal jako novinář a filmový kritik, dnes se věnuje výhradně literární tvorbě a žije v Reykjavíku. Právě tam také zasadil svůj nejnovější román Duel. Ten se točí kolem záhadného úmrtí mladého muže, který je nalezen s nožem v hrudi ve chvíli, kdy ve městě zrovna vrcholí mistrovství světa v šachu. Uprostřed studené války se Rus Boris Spasskij utkává se svým americkým vyzyvatelem Bobbym Fischerem - má chlapcova smrt něco do činění s duelem velmocí na šachovnici, nebo za tím vězí něco úplně jiného? Román vychází v překladu Františka Ryčla.
A. Indridason: Duel
Indriđason je známý zejména svou knihou Severní blata (2002), jejíž filmová podoba v roce 2007 získala hlavní cenu na MFF v Karlových Varech. Indriđason je mimořádný vypravěč, mistrně kombinuje perfektně propracovanou psychologii postav, záhadné vraždy, rodinná dramata, islandskou historii a přírodu. Jeho romány byly přeloženy do 21 jazyků a vyšly ve 40 zemích světa.
Paní Bovaryová naší doby
Příběh o lásce, vášni a uměleckých ambicích přináší román Žena z horního patra od Claire Messudové. Autorka bestselleru Císařovy děti nemají šaty tentokrát přivádí na scénu Noru Eldridgeovou, sedmatřicetiletou učitelku na základní škole v Bostonu. Nora kdysi toužila být úspěšnou umělkyní, matkou i milenkou, místo toho se z ní stala „žena z horního patra“, kamarádka a sousedka, která je pro každého vždycky až na druhém místě. Její život se změní v okamžiku, kdy do něj vstoupí okouzlující kosmopolitní rodina Šahídových — její nový žák Reza a jeho rodiče: Skandar, světácký libanonský profesor, který přijel přednášet na místní univerzitu, a Sirena, šarmantní italská umělkyně. Když se Reza stane obětí šikany, je Nora zatažena do složitého světa jeho rodiny. Postupně se do všech tří zamiluje, do každého zvlášť a jiným způsobem. Náhlý příslib přátelství, lásky a umělecké tvorby boří veškeré její hranice a Nora v sobě objevuje touhu po zcela jiném životě.
Claire Messudová: Žena z horního patra
„Nora Eldridgeová je paní Bovaryová naší doby,“ napsala o knize Alison Lurieová v The New York Review of Books. Messudová (nar. 1966) studovala na Yale a Cambridgeské univerzitě a vyučuje literaturu a tvůrčí psaní. Napsala několik kritikou oceňovaných románů. Její první román When the World Was Steady (Když byl svět ještě klidný, 1994) a kniha novel The Hunters (Lovci, 2001) se dostaly do finále PEN/Faulknerovy ceny. Česky vyšla její knihy Císařovy děti nemají šaty (2006; česky 2008), který byl zvolen Knihou roku deníky New York Times, Los Angeles Times a Washington Post.
F. Backman: Babička pozdravuje a omlouvá se
Napínavý i zábavný příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství, ale i síly pohádek a fantazie přináší román Babička pozdravuje a omlouvá se od Fredrika Backmana. Švédský spisovatel známý i u nás knihou Muž jménem Ove tentokrát přináší s lehkostí psaný příběh sedmileté Elsy a její sedmasedmdesátileé babičky. Elsa je trochu zvlášní, nemá totiž žádné kamarády, což jí ale vůbec nevadí, protože nejraději má stejně svojí babičku. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se Elsa musí vydat úplně sama. Má doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že babička pozdravuje a omlouvá se. Netuší, že přitom drží v rukou klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v babiččině pohádkové říši odehrálo...
Backman (nar. 1981) pochází ze Stockholmu a pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012; česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes šest set tisíc výtisků a práva byla prodána do dvaceti pěti zemí. Napsal ještě další tři knihy: Saker min son behöver veta om världen (Vše, co můj syn potřebuje vědět o světě, 2012), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013) a v nejnovější román Britt-Marie var här (Byla tady Britt-Marie, 2014), jehož české vydání se chystá.
 |
Pro milovníky napětí a krve – tedy na papíře – je určena kriminální knižní novinka, román Běsni a zuř od Becky Masterman. Ta původně pracovala jako editorka tisku pro forenzní vědy a soudní vymahatelnost práva, pak se pustila do literatury. Její debutový thriller Rage Against the Dying, který vychází v češtině pod názvem Běsni a zuř, se dostal do finále několika literárních soutěží - Edgar Awards, CWA Gold Dagger, Macavity, Barry, ITW a Anthony awards.
B. Masterman: Běsni a zuř
Hrdinkou knihy je Brigid Quinnová, která dlouhá léta sloužila u FBI jako návnada na nebezpečné sexuální predátory a do předčasné výslužby si odnesla řadu trpkých vzpomínek. Nyní se snaží žít všední život s novým manželem Carlem. Vše se ovšem mění v okamžiku, kdy ji dostihne temná minulost a řidič dálkových kamionů Floyd Lynch se dozná k nechvalně proslulé sérii vražd na Route 66, Brigidině velkému nevyřešenému případu, při němž navíc došlo k únosu a zabití její mladé chráněnky Jessiky.
A. Mornštajnová: Hotýlek
Po úspěšném, čtivém debutu Slepá mapapřichází česká autorka Alena Mornštajnová s novým románek Hotýlek. Zatímco ve svém debutu se věnovala osudům tří žen, tentokrát je hlavním hrdinou muž - hoteliér Václav Mánes. Václav vede hotýlek, který jako „hodinový“ založil ještě za první republiky jeho děda Leopold. Václav je muž bez jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti.
Alena Mornštajnová (nar. 1963) vystudovala angličtinu a češtinu a pracuje jako lektorka angličtiny a překladatelka. Ve své nové knize potvrzuje svůj cit pro neobyčejné osudy obyčejných lidí a schopnost vytvořit čtivý příběh, který čtenáře strhne.
