Tučňáčí show se zpěvy a tanci

Přitom do velkých animovaných hitů, jakými byly tituly Hledá se Nemo nebo první Doba ledová má snímek, který se i u nás uvádí pod originálním názvem Happy Feet, docela daleko.

Režisér George Miller, který má na kontě Čarodějky z Eastwicku nebo Šíleného Maxe, ale žádný animovaný film, se pokusil o docela jiný přístup k vyprávění animovaného příběhu – snaha je to sice sympatická, ale realizace působí poněkud rozpačitě.

Tučňák, kam se podíváš
Zásadní novum je především v žánru. Rozhodně nejde o obvyklou „rodinnou komedii“, Happy Feet je spíše jakousi epickou ságou s -muzikálovými výstupy a ekologickým poselstvím. Děj se netočí kolem „různorodé party zvířat“, v Happy Feet je to tučňák, kam se podíváš. Ale abychom tvůrcům nekřivdili: každý z armády tučňáků je nějak osobitý a čímsi odlišný.

Nejodlišnější je ovšem hlavní hrdina Mumble, který – světe div se – neumí zpívat, své barvité emoce tedy vyjadřuje prostřednictvím stepařských čísel, za což si od kolegů vyslouží nejednu salvu výsměchu.

Klást si otázku, proč by měli tučňáci zpívat a proč v nich step vzbuzuje takový odpor, je naprosto zbytečné, logická odpověď totiž neexistuje. Pokud za ni nepovažujeme tu režisérovu, totiž že každý tučňák vydává vlastní zvuk, jímž se liší od ostatních. Budiž, ale záminka pro gejzír muzikálových čísel je to chabá.

Nicméně nebude-li nám vadit, že tučňáci batolící se po ledových pláních začnou v nestřežených okamžicích zpívat, můžeme ocenit nápaditou hudební dramaturgii (vtipné cover verze hitů Franka Sinatry, Queen, Beach Boys či Prince) a pěvecký potenciál herců: Britany Murphyové, Hugha Jackmana či Nicole Kidmanové.

Hodnocení LN: * * *

Happy Feet USA 2006 Scénář: G. Miller, John Collee, Judy Morrisová, Warren Coleman Režie: George Miller Hrají: Vojta Kotek, Tereza Bebarová, Simona Vrbická, Jan Šťastný a další Distribuce v ČR: Warner Bros Premiéra: 7. 12. 2006

Film je tedy mnohem více prostoupený hudbou než humorem. Vtipné situace se zde sice tu a tam urodí, ale spíš jen jako občasné odlehčení (na svědomí je mají hlavně nedisciplinovaní zakrslí tučňáci s latino přízvukem), film stojí především na víceméně dramatickém příběhu a jeho ekologickém ponaučení. Vysmívaný Mumble se totiž rozhodne, že zjistí, proč mají tučňáci nedostatek ryb. Zatímco se stařešinové jeho rodu tmářsky upínají k modlám, on se vydá hezky investigativně na výpravu.

Že za hladovění tučňáků mohou lidé, bezohledně plundrující vody kolem Antarktidy, si domyslí každé malé dítě. Ale že si Mumble vše s lidmi vyříká prostřednictvím svého stepování, by nejspíš nehádal ani zkušený etolog.

Happy Feet je zvláštní podívaná – chvílemi impozantní (kvalitní animace davu ptáků má něco do sebe), chvílemi roztomilá (mláďata jsou kouzelná vždycky, ta tučňáčí dvojnásob), chvílemi rozpačitá (příběh je opravdu z říše snů) a chvílemi mravokárná (učitelování na ekologické téma je tu víc než dost).