náhledy
V roce 1995 se privatizovaný podnik potýkal s existenčními problémy.
Autor: Národní technické muzeum
Archiv fotografií obsahuje okolo 10 000 negativů na skleněných deskách a plastových podložkách.
Autor: Národní technické muzeum
Na počest manželky Karla Wittgensteina, Leopoldiny, která pocházela z Prahy, dostal podnik jméno Poldina huť.
Autor: Národní technické muzeum
Roku 1969 byla zahájena výroba chirurgických souprav z korozivzdorných ocelí Poldi.
Autor: Národní technické muzeum
Výstavu fotografií: Poldi – lidé a jejich továrna, můžete vidět v Národním technickém muzeu v Praze.
Autor: Národní technické muzeum
V Poldi to žilo. Dnes už jen na fotografiích.
Autor: Národní technické muzeum
Vyráběli hlavně děla, ocelová péra, ocel na nástroje a ocelové dráty. Většina výrobků se vyvážela.
Autor: Národní technické muzeum
Roku 1900 zaměstnávala Huť Poldi asi 1200 dělníků a vyráběla 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků.
Autor: Národní technické muzeum
Poldi byla součástí velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu, „Pražské železářské společnosti“.
Autor: Národní technické muzeum
Kladenské železárny Poldi založil v roce 1889 podnikatel Karl Wittgenstein.
Autor: Národní technické muzeum
Snímek je z fotografických archivů Poldiny huti v Kladně, na nichž je zachycený provoz železárny.
Autor: Národní technické muzeum
Podnik postupně rostl, zejména válečnými zakázkami v obou světových válkách.
Autor: Národní technické muzeum