Dříve v Praze zkoumali například to, zda hodnoty, kvůli nimž byla Praha na prestižní seznam zapsána, neohrozí stavba výškových domů na Pankráci.
Město se později zavázalo vypracovat materiál, který by do budoucna reguloval výšku případných dalších vysokých staveb, které by mohly mít vliv na pražské panorama. Nyní po upozornění občanských sdružení přijíždějí odborníci zejména kvůli Blance, podle magistrátu chtějí prozkoumat i stavbu tunelů pod Národním muzeem nebo plánovanou revitalizaci nádraží.
Opravu Karlova mostu UNESCO zkoumat nebudou
Uvažovalo se také o tom, že by mohli prověřit rekonstrukci Karlova mostu.
Podle informací ASORKD se tak ale nestane. "Tím, kdo zajistil, aby se tak nestalo, je ředitel české pobočky ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) Josef Štulc," domnívá se Martin Kadrman z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD), která současnou opravu mostu ostře kritizuje. Štulc vypracoval dokument o rekonstrukci mostu, který by měli mít členové mise k dispozici. Zatímco ASORKD a ve svých dřívějších vyjádřeních i Národní památkový ústav (NPÚ) požadovaly zastavení prací na mostě, Štulc stejně jako pražský magistrát jsou proti tomu. A tak vyznívá i stanovisko ICOMOS pro misi UNESCO.
Zprávu o opravě mostu pravděpodobně dostanou odborníci i od magistrátu, zda nějakou vypracovalo i ministerstvo kultury (MK), které je nadřízeným orgánem státní památkové péče, není zřejmé; nebyla o ni ale požádána ministerská inspekce, která na spornou rekonstrukci upozornila. Z iniciativy MK se také případnými sankcemi za údajné porušení zákona při opravě mostu už nebude zabývat pražský magistrát, ale plzeňský krajský úřad. Minulý týden zahájil správní řízení.
Štulc byl v době zahájení rekonstrukce mostu i v době zveřejnění kritiky památkové inspekce MK hlavním konzervátorem NPÚ; nová generální ředitelka jej odvolala, v ústavu ale stále pracuje. Od počátku byl proti kritice, tak jak ji zveřejnila inspekce. Krátce poté uveřejnil článek v Bulletinu Uměleckohistorické společnosti, ve kterém opravu označoval za přiměřenou a neměl žádné výhrady k jednotlivým jejím krokům, které ministerstvo tak ostře kritizovalo.
V lednu 2009 bulletin uveřejnil v reakci na jeho článek text tehdejšího ministra kultury Václava Jehličky, jež dosud nebyl jinde publikován. Píše v něm, že pisatel "zjevně manipuluje s fakty, ignoruje prokázané porušování zákona o státní památkové péči a nevybíravým způsobem osočuje práci" ...památkové inspekce MK.
Zatímco před rokem Štulc přistupoval ke stavu rekonstrukce bez výhrad, v textu pro UNESCO připouští nedostatky města v přípravě dokumentace a předběžném průzkumu, ale i například v tolik kritizovaném přílišném nahrazování starých kamenných kvádrů novými. Hlavní chyby oprav však podle něj byly napraveny. Štulc také kritizuje kampaň občanských iniciativ za zastavení prací na mostě.
