Pondělí 2. prosince 2024, svátek má Blanka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Úžasný Boccaccio bratří Tavianiů s úspěchem sází na klasiku

Kultura

  6:08
Bratři Paolo a Vittorio Tavianiové pojali svoji filmovou adaptaci Boccacciova Dekameronu jako metaforu globálního ohrožení lidských hodnot.

Na útěku před morem. Společnost vznešených dívek a mladíků si krátí čas vyprávěním příběhů. foto: Film Europe

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně před třemi lety oslnilo drama bratří Tavianiů Caesar musí zemřít. Polodokumentární výprava mezi římské vězně inscenující Shakespearovu hru získala prestižního Zlatého medvěda – a vrátila do středu pozornosti dvojici italských režisérských klasiků. Tehdy osmdesátiletý Vittorio a jeho o dva roky starší bratr Paolo Tavianiové divákům Berlinale připomněli, že s odvážnými, vnitřně naléhavými koncepty nemusejí přicházet jen progresivní mladší režiséři – takoví, jakými byli oni sami na počátku společné tvůrčí dráhy.

Bratři Tavianiové se mezinárodně prosadili až v 70. letech. Stejně jako v kostýmním povídkovém snímku Úžasný Boccaccio, který právě přichází do českých kin, hrály v jejich společensky aktuálních dílech důležitou roli kulturní konfrontace. Snímek Padre padrone (1977) byl příběhem negramotného sardinského pastýře, který dosáhl klasického vzdělání, a Noc svatého Vavřince (1982) zase reminiscencí pohnutých válečných událostí prožívaných malou holčičkou. Oba filmy byly ve své době oceněny na festivalu v Cannes, až donedávna však byli bratři Tavianiové vnímáni jako dožívající klasici, kteří čas od času diváky obšťastní dalším kultivovaným dílem.

Z filmu Úžasný Boccaccio (režie: Paolo a Vittorio Tavianiové).

Otevřená forma filmu Caesar musí zemřít se odráží i ve volné adaptaci renesanční klasiky:Úžasný Boccaccio má totiž charakter snímku zahleděného do minulosti jen zdánlivě. Rozmarné i drsné příběhy italského humanisty inspirovaly režisérské sourozence k nadčasové výpovědi, která má však kořeny v naší evropské realitě. Nejznámější Boccacciovo literární dílo tak znovu potvrzuje kredit nevysychajícího inspiračního zdroje, z nějž čerpal už Shakespeare.

V oblasti filmu zůstává nejznámější adaptací Dekameron krajana Tavianiů – režiséra Piera Paola Pasoliniho. Snímek, který v roce 1971 provokoval směsí levičáctví a estetizované, explicitní „lidové“ sexuality, dnes působí zastarale. Trvalost poselství Úžasného Boccaccia samozřejmě prověří čas, dost často se ovšem potvrzuje, že klasický přístup vydrží zkoušku časem lépe než dravé snahy o aktuálnost.

Mor jako obraz ohrožené reality

Pier Paolo Pasolini ve svém Dekameronu zrušil pevný boccacciovský rámec, ve kterém si deset vznešených mladíků a dívek krátí čas vyprávěním příběhů. Bratři Tavianiové naopak tento rámec zvýraznili. Do popředí se dostává morová rána, která skupinku hrdinů v létě 1348 vyžene z rodné Florencie. Město, krutě postižené ničivou nákazou, se stává obrazem „globální“ apokalypsy, v níž všechny obyvatele bez výjimky opouštějí dosavadní jistoty. V ulicích kdysi prosperující metropole zanikají základní společenské i morální vazby: v obavě o život se rozpadají rodová a citová spojení, přirozená sociální partnerství i náboženské dohody. Úžasný Boccaccio tak vlastně v historických kulisách rozehrává stejnou situaci jako žánrové katastrofické snímky typu Shyamalonova Stalo se, Soderberghovy Nákazy či Forsterovy Světové války Z. Autoři se navíc vzdali tradičního čtení, takže oslabili oblíbené „lascivní“ a dráždivé erotické motivy a vrátili vyprávění nevinnost.

Desítka hrdinů nachází útočiště v opuštěné vile za městem a dny tráví vyprávěním příběhů (kterých si tvůrci vybrali jen pět). Požadavek cudnosti způsobuje i to, že v noci se každý z protagonistů ocitne sám – jen se svými vlastními děsivými vzpomínkami, obavami a strachy. Příběhy, ve kterých milostný cit pravidelně vítězí nad všemi úklady včetně lhostejné definitivy Smrti, jsou vyhrazeny slunným, horkým dnům tráveným společně v idylické přírodě. Ta je ke skupince uprchlíků laskavá, takže netrpí hlady ani tísní.

Úžasný Boccaccio

Itálie, Francie 2015

Režie: Paolo a Vittorio Tavianiové

Hrají: Paola Cortellesiová, Carolina Crescenbtiniová, Flavio Parenti, Vittoria Pucciniová, Kim Rossi Stuart

Premiéra: 10. 9.

Kameraman Simone Zampagni dává vyniknout přirozené kráse krajiny i půvabu zkušených herců a hereček (kteří hrají postavy mnohem mladší, než jsou sami). Příroda, jež v díle bratrů Tavianiů bývá pravidelně nedotknutelným obrazem krásy, tak zrcadlí svět fantazie, v němž je jedinou trvalou hodnotou láska a rozhodujícím hybatelem příběh. Autoři Úžasného Boccaccia kladou hlavní důraz na tvořivou sílu slova a moc vypravěče, který dává tvůrci i jeho posluchačům alespoň na chvíli zapomenout na chaotickou, děsivou realitu.

Úžasný Boccaccio tak není únikovým dílem, ale dílem o nemožnosti úniku. Hrdinové vědí, co se děje v realitě jejich domova, a vědí, že se do ní musejí vrátit. Léčivá a posilující moc krásného příběhu je ovšem bude při návratu provázet – což platí i pro diváky tohoto výjimečného filmu.

Autor:

Rozdáváme 40 dárkových kosmetických kazet
Rozdáváme 40 dárkových kosmetických kazet

Tento týden dostane 40 z vás možnost otestovat dárkové kosmetické kazety od značky Sanctuary Spa. Kosmetika spojuje luxusní ingredience a...