Objev představí muzeum v úterý na tiskové konferenci.
O pramen Mozartových vlasů byl zájem. Vydražil se za více než milion |
Tento rok si i Česká republika připomíná výročí geniálního hudebníka Mozarta, od jehož narození letos uplyne 260 let a 225 let od jeho úmrtí. Během svého života složil více než šest stovek děl světského i duchovního charakteru - opery, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše či chorály. Libreto k Mozartově zřejmě nejslavnější opeře Don Giovanni napsal právě Lorenzo da Ponte. Mozart ji psal přímo pro Prahu a v roce 1787 ji při premiéře také osobně dirigoval ve Stavovském, tehdy Nosticově divadle.
Respekt místo záště
Italský skladatel Antonio Salieri byl významnou postavou opery konce 18. století. Většinu života působil ve Vídni, kde byl oblíben na dvoře císaře Josefa II., ale jeho opery se hrály po celé Evropě. Po smrti tohoto uznávaného skladatele ale upadlo Salieriho dílo v zapomnění. Navíc se rozšířila fáma, že ze zášti otrávil právě Mozarta.
Zájem o Salieriho hudbu oživila až koncem 20. století divadelní hra Petera Shaffera Amadeus (1979) a stejnojmenný film režiséra Miloše Formana z roku 1984. I tento film pracoval s myšlenkou, že za Mozartovým předčasným úmrtím (v 35 letech) mohl stát Salieri.
Muzikologové ale později tuto ideu zavrhli. Dobové dokumenty i události svědčí o tom, že vztah obou skladatelů byl založen na vzájemném respektu. Pověsti o vražedné zášti možná vzešly z tehdy rozšířené obecné rivality mezi německou a italskou hudební školou.
