Malba ve světle hnědém tónu, jejímž autorem je sám král prokletých básníků, znázorňuje Baudelaira v saku s červenou vázankou. V pozadí pak vidíme nahou ženu, siluetu muže a psa. Obraz byl objeven, když kurátoři pařížského muzea Cite de l'Architecture procházeli kolekci výtvarných prací z dílny básníkova současníka, francouzského malíře Adolphe-Victora Geoffroy-Dechaumea.
Kurátorka Carole Lenfantová se probírala pozůstalostí v Dechaumeově ateliéru a náhle ji upoutala zvláštní podobizna. "Zaujal mě výraz očí a způsob, jakým byla namalována," prozradila. Že jde o Charlese Baudelaira, věděla okamžitě. K odbornému posouzení však raději přizvala experta na tohoto autora, Jean-Paula Avice z Historické knihovny města Paříže.
Ten potvrdil, že obraz - ač nepodepsaný a nedatovaný - namaloval básník osobně. Zároveň ho dal do souvislosti se zmínkou o jakémsi autoportrétu, o němž je řeč v magazínu Nouvelle Revue de Poche z roku 1868 a který patřil karikaturistovi (a Baudelairovu příteli) Honoremu Daumierovi.
Proklatec s knírkem
V Metropolitním muzeu v New Yorku mají téměř identickou kopii, u níž je poznámka, že vznikla podle básníkova vlastního portrétu. Lenfantová a Avide tudíž věří, že podobizna se nějak - snad přátelskou výměnou mezi dvěma umělci - dostala z Daumierových rukou do rukou Dechaumea a odtud putovala v další verzi za moře.
Co se týká datace, Avice soudí, že malba vznikla někdy mezi lety 1845 a 1847. V té době totiž básník nosil knírek, a ten je na obrazu dobře vidět.
