Historici umění Alessandro Vezzosi a Agnese Sabatová zkoumali pokrevní linii Leonarda da Vinciho, aby ji vysledovali od časů jeho dědečka Michela až po dnešní dny. Celkem prošli zhruba 690 let historie, dvacet generací a pět rodinných větví.
  |
Ačkoliv se Leonardo nikdy neoženil a děti neměl (spekuluje se o jeho homosexualitě), pocházel nejméně z 22 nevlastních sourozenců, které zplodil jeho otec, právník a notář Ser Piero. Historici zkoumali chromozom Y, jenž se skládá z DNA a histomů. Tento mužský chromozom, předávaný z otce na syna, je schopný dlouhou dobu udržet genetické informace v prakticky neměnné podobě.
Výsledek výzkumníky dovedl ke čtrnácti žijícím potomkům Leonardovy pokrevní linie. Veřejnost se dozvěděla jen to, že nejstaršímu je 85 let, nejmladšímu pouhý rok. Nikdo z nich sice nežije v Leonardově rodné vesnici Vinci (odtud ostatně pochází jeho přídomek), všichni ale žijí v Itálii.
Podobná studie proběhla i v roce 2016. Tehdy se ale výzkumníci zaměřili i na nepřímou linii, tedy tu pocházející i přes strýce a tety. Došli ke 35 žijícím potomkům. Nejznámější z nepřímých potomků byl oceňovaný italský režisér Franco Zeffirelli (La Traviata, Sedlák kavalír), jenž zemřel v roce 2019.
Téměř mýtický charakter nejznámějšího světového umělce a vědce je dodnes cílem mnoha výzkumů. Například v roce 2017 emeritní profesor Oxfordské univerzity Martin Kemp oznámil, že se mu podařilo určit totožnost Leonardovy matky. Tou měla být Caterina di Meo Lippi, služka rodinného přítele Sera Piera, Leonardova otce.
Stejnou záhadou, kterou se vědci zabývají, je místo Leonardova posledního spočinutí. Géniova hrobka se nacházela na zámku Chateau d’Amboise, který byl ale během francouzské revoluce vyrabován. Kosterní pozůstatky pak byly přesunuty do nedaleké kaple svatého Huberta. Dodnes ale není jasné, zda jde opravdu o Leonardovy pozůstatky. Pro toto tvrzení neexistuje definitivní důkaz.
Leonardo da Vinci |
