Hlavními hrdiny jsou váleční veteráni. Na první spontánní svobodné oslavy v roce 1990 jich přijely desítky. I oni se mohli tehdy vůbec poprvé svobodně setkat s těmi, které před téměř půl stoletím zbavili nacistické okupace. A zavzpomínat, že s podobně nadšeným uvítáním se tehdy při válečném tažení Evropou setkali snad jen v osvobozené Paříži. V Plzni však navíc jejich bojová pouť končila. Tady už bylo vítězství definitivní. A o to sladší. Někdejší osvoboditelé se přes svůj věk na slavnosti rok co rok rádi vraceli, v květnu 1995 jich přicestovalo dokonce ke dvěma stům, i když čas jejich řady od té doby nemilosrdně tenčí. Letošního 75. výročí se chystalo zúčastnit sedm amerických veteránů a tři belgičtí. Do cesty se jim však postavila pandemie. „Tyto slavnosti měly být mimořádné a přijmout rozhodnutí o jejich zrušení pro nás bylo skutečně těžké. Smířit se s myšlenkou, že by vůbec nebyly, jsme ale nemohli. Program oslav pošleme proto do světa on-line,“ říká primátor Plzně Martin Baxa.
  |
Sejdeme se za rok
V neděli 3. května hodinu před polednem, kdy měla původně startovat tradiční jízda Convoy of Liberty, odstartuje v hale kreativního prostoru DEPO2015 prostřednictvím webu www.slavnostisvobody.cz/zive, Facebooku i You Tube speciální takřka sedmihodinové živé vysílání. Sdílet jej plánuje také mezinárodní vzpomínková síť Liberation Rout Europe. A zprostředkuje i on-line spojení s veterány v USA a Belgii. „Každoroční návštěva u vás pro mě vždy znamená velký svátek; Plzeň je už dávno místem mého srdce,“ svěřuje se 97 letý plukovník Earl Ingram z někdejší 2. pěší „indiánské“ divize armády generála Pattona. „Letos přiletět bohužel nemůžeme, ale mám radost, že se budeme moci s tamními přáteli a příznivci pozdravit alespoň na dálku. Snad ještě o to pevnější bude stisk rukou a objetí v roce příštím,“ věří. „Já mám na Plzeň krásné vzpomínky z roku 1945 ovšem na oslavy jsem letos chtěl přijet vůbec poprvé,“ přiznává zklamaně další z amerických veteránů, 95 letý Lincoln Harner, bývalý příslušník polního dělostřeleckého praporu při 16. obrněné divizi. „Němci nám tenkrát v cestě do Plzně zabránit nedokázali, teď jiný, neviditelný nepřítel ano. Ale nevadí, vynahradíme si to společně v roce 2021!“
Padlých bylo víc
Během internetového přenosu bude například Martin Kroupa ze společnosti Post Bellum prezentovat nahrávky pamětníků, do jejichž osudů válka zasáhla, představí se také zbrusu nová kniha Svoboda nebyla zadarmo. „Pátrali jsme několik let s Karlem Foudem, jeho synem Davidem i dalšími badateli po bojových i nebojových ztrátách pozemních armádních sil během osvobozování jihozápadních Čech. A potvrdilo se, že počet Američanů, kteří zde položili životy, byl výrazně vyšší, než se doteď oficiálně uvádělo,“ naznačuje jeden z autorů Ivan Rollinger, kurátor ojedinělého muzea Patton Memorial Pilsen. Internetové vysílání představí i příběhy dětí amerických vojáků, či vzácné záběry z filmových archivů. Zazní příspěvky historiků o životě v protektorátu, protinacistickém odboji a květnovém povstání Plzeňanů, ale také nástupu nové totality a dlouhých čtyř dekád, kdy mluvit o podílu Američanů na osvobozování Československa bylo zakázáno.
Jubilující Military Car Club
Mezi hosty nebude chybět režisér Václav Marhoul a s ním Rudolf Bayer, předseda plzeňského Military Car Clubu i další členové. „Chceme připomenout už třicetileté působení tohoto klubu vojenské historie a osobnost jeho zakladatele Milana Dlouhého. Poukážeme také na klíčovou úlohu Military Car Clubu při vzniku a vývoji Slavností svobody nebo jeho opakovaně úspěšnou reprezentaci Česka během výročí oslav vylodění Spojenců v Normandii,“ avizuje Marhoul. „Hudební doprovod zajistí ze studia v depu Pilsner Jazz Band a Jaroslav Samson Lenk, který vzpomene i na Jana Vyčítala, jehož s Plzní spojuje populární song To tenkrát v čtyřicátom pátom. On-line přenos zprostředkuje rovněž pietní akty u zdejších památníků americké armádě,“ dodává Jana Komišová z plzeňského magistrátu.
