Zatímco do premiéry nové řady Hry o trůny zbývaly v neděli ráno už jen hodiny, seriál Vikingové má za sebou půlfinále experimentální čtvrté sezony.
Jeho tvůrci, producentovi a scénáristovi Michealu Hirstovi totiž příběh roste pod rukama a díky násobení počtu fanoušků (průměrná sledovanost v USA se pohybuje kolem 5 milionů diváků) má k dispozici stále vyšší rozpočet. A tak se rozhodl porušit současný seriálový zvyk a místo deseti dílů naplánoval pro čtvrtou řadu rovnou 20 pokračování. První polovina ve čtvrtek skončila, druhá poběží na kanálu History od září.
Na bojových scénách si dali autoři seriálu záležet. Uprostřed stojí Rollo (Clive Standen), Ragnarův bratr.
Lagertha (Katheryn Winnicková) musí o své místo na vrcholu bojovat. Všemi prostředky.
„Tohle je nejlepší série, kterou jsme udělali,“ říká o čtvrté řadě třiašedesátiletý Hirst. „A i když mi dělá obtíže naplánovat něčí smrt a rozloučit se s postavou, tak myslím, že se smrtí zacházíme velmi dobře.“
Michael Hirst na letním Comic Conu. Seriál Vikingové patří mezi hlavní taháky festivalu.
I v tomhle ohledu snese Hirstův seriál srovnání se Hrou o trůny. Žádná z hlavních postav si nemůže být jistá, že se dočká konce série.
Jenže jeden podstatný rozdíl tu je. Zatímco Hra o trůny se odehrává ve fiktivním světě a seriál se opírá o knižní propracovanou předlohu, Hirst, který stvořil Tudorovce a napsal scénář k filmům o královně Alžbětě s Cate Blanchettovou, se snaží držet historie, tedy toho, co se dělo v západní Evropě v bouřlivém 9. století. I když historici mu vyčítají řadu odchylek, na což Hirst odpovídá, že „nikdo neví, co přesně se v temných časech odehrávalo“ a že on musí udělat seriál tak, aby se na něj lidé dívali.
Rodina. Ragnar Lothbrok (vlevo, Travis Fimmel), jeho syn Björn Železný bok (Alexander Ludwig) a jeho bývalá žena Lagertha (Katheryn Winnicková).
Anglové a Sasové vládli v 9. století prostoru, kterému dnes říkáme Anglie. V seriálu se dva vládci spojí proti Seveřanům - mstivý hromotluk, northumbrijský král Aella (uprostřed, Ivan Kaye) a prohnaný a mocnější wessexský král Ecbert (Linus Roache).
Intriky na franském dvoře: císař Karel (Lothaire Bluteau) a jeho dcera Gisela (Morgane Polanská).
Rodina hrála mezi Vikingy velkou roli. Královna Aslaug se svými syny.
Vypráví příběh Ragnara Lothbroka, dánského farmáře, bojovníka, nájezdníka a posléze krále. Ragnar je pololegendární postava - jeho život a život jeho neméně slavných synů popisují severské ságy. A Hirst na jejich osudech přibližuje život Vikingů. Poutavě, bez příkras, ale zároveň s velkým obdivem. Přibližuje svět Seveřanů bez vžitých klišé o barbarismu a krutosti, i když krve cáká v seriálu dost a dost.
Hirstovi se povedlo něco nečekaného, historický seriál prodchnul vynikající atmosférou a duchem raného středověku, což by mu leckterý filmový snímek mohl závidět. Ze seriálu pro kabelovku učinil prémiové zboží. „Snažil jsem se změnit pohled na Vikingy a získal jsem důvěru kanálu History a MGM. Seriál budujeme a dnes je to jeden z největších seriálů,“ pochvaluje si scénárista. „Vždycky jsem chtěl vyprávět příběh o Ragnarovi a jeho synech.“
Hirst do seriálu zakomponoval řadu skutečných historických osobností - i když ne všichni se mohli opravdu potkat - i řadu skutečných událostí - i když ne vždy se odehrály tak, jak je ukazuje. Historicky doložitelní jsou Ragnarovi synové Björn, který slavně provedl Vikingy Středozemím, obávaní bojovníci Ubba a Ivar, kteří vedli dánskou armádu při útoku na anglosaskou Británii v 70. letech 9. století, na druhé straně se objevují králové anglosaských království na britských ostrovech, northumbrijský Aella a wessexský Ecbert včetně jeho vnuka, budoucího Alfreda Velikého, za kanálem líčí osudy franského krále a císaře Karla Holého.
Ať už vládci Paříže, Winchesteru nebo dánského Kattegat uctívají Ježíše nebo Odina, všude planou vášně, intriky, touha po moci, lásce, bohatství slávě a paradoxně i po klidném domovu a míru.
V seriálu nechybí ani souboj s medvědem, jenž podstoupí Ragnarův syn Björn (Alexander Ludwig).
Floki (Gustaf Skarsgård), dánský válečník a stavitel.
Seriál chválí pro zachycení reálií a dobových rekvizit i někteří historikové. „Vezměte si, že používáme pět mrtvých jazyků v současném seriálu,“ podotýká Hirst, který se s vervou pustil i do duchovních rozměrů světa v 9. století. Celý jeden díl věnoval dění v severském chrámu v Uppsale, včetně dobrovolných lidských obětí, nebojí se rituálů, ani představám o síni mrtvých bojovníků Valhalle či o Ragnaröku (konci světa), s fascinací vylíčil historiky nedoloženou metodu umučení k smrti zvanou Krvavý orel. „Některé fanoušky baví boje a cesty, mě zajímalo porovnání křesťanství a pohanství a jejich souboj. Na festivalu Comic Con se mě většina ptá právě na to a to mi dělá velkou radost.“
„Ale neděláme suchou historii, je to život,“ říká Hirst. Žádná z postav není kladná, ani veskrze záporná. Hirst měl šťastnou ruku při volbě ne příliš známých herců. Ragnarovi dal tvář australský herec Travis Fimmel. „Měli jsme osvícení, že jsme angažovali Travise,“ pochvaluje si Hirst. „Hledal jsem jiný typ Vikinga, ne něco v duchu klišé ‚hlučný, násilný, popudlivý a ne příliš inteligentní‘. Hledal jsem přemýšlivého chlapa, kterého tolik nezajímá lup, ale objevy, který je zvídavý.“
Ragnar jako hlavní hrdina se ovšem dopouští i podlostí a krutostí. „Travis během čtyř sezon neuvěřitelně vyrostl, ovládá obrazovku, ani nemusí nic říkat, prostě tam jen je a vy se na něj chcete dívat,“ usmívá se Hirst.
„Je tam také řada scén, které jsou nečekané nebo i nečekaně brutální. Nechci zkoušet diváky, ale Ragnar je složitá osobnost a nikdy to nebyl přímočarý hrdina. A Travis ty protiklady nese v sobě. A na konci ho stejně obdivujete, ať dělá, co dělá. Ragnar je jedna z nejpozoruhodnějších postav seriálového světa,“ tvrdí producent a scénárista.
Seriál bobtná, zatímco v první sérii Dánové bojovali mezi sebou a seriál líčí první loupeživé výpady, ve druhé řadě už přibalil dění v Británii, ve třetí řadě si tvůrci troufli na obléhání Paříže.
„Vikingové ve skutečnosti přenášeli své lodě, to mi přišlo úžasné, tak jsem to napsal, ale myslel jsem, že to nemůžeme udělat. A pak jsem v Irsku při natáčení sledoval, jak ty lodě zvedáme na útes a pak cestují lesem. To byl pro mě úžasný zážitek a doklad toho, jak daleko se tenhle seriál dostal,“ popisuje Hirst dění ve čtvrté sérii.
Vrcholná akce čtvrté série: Vikingové přenášejí lodě přes pevninu, aby překvapili obránce Paříže.
Vikingská loď se zavěšenými štíty na boku.
Hirst říká, že ho zatím neláká návrat k filmům. „Na seriálu se mi líbí, že mohu rozvíjet vztahy. Chci se nyní věnovat více Ragnarovým synům.“ A jak dlouho ještě hodlá pokračovat? „Vždycky jsem chtěl skončit až ve chvíli, kdy Vikingové umírají v lodích a najednou se objeví zelená země a to je Amerika. Tam skončíme.“
