Lidovky.cz: Co vás vedlo k rozšíření festivalu na dva týdny?
Po loňském prvním ročníku, který byl velmi úspěšný, jsme samozřejmě chtěli přijít s neméně zajímavým programem. Snažili jsme se rozšířit hudební záběr, aby byl ještě pestřejší a zároveň jsme letos také nabídli více nových aktuálních jmen, které se představí u nás premiérově. Festival se rozrostl z 10 na celkových 17 dnů, což je o celý týden více. Rozrostla se také filmová část o další prostor kina Světozor a přichystali jsme i výstavu fotek z loňského ročníku a připravili opět workshopy, včetně toho pro děti s rodiči. Věřím, že si prostě milovník alternativy vybere.
Čtěte také: |
Lidovky.cz: Mění se v souvislosti s tím i dramaturgie? Podle čeho jste vybirali?
Dramaturgie se nějak zásadně neměnila. Po hudební stránce vychází stále z dlouhodobého konceptu koncertní série Music Infinity, tzn oblast elektronicko-akustické hudby, ambientu, neoklasicismu/minimalismu i experimentální hudby. Jediným asi novým prvkem je akce v klubu Cross, kde jsme se snažili rozšířit záběr o současnou klubovou taneční scénu.
Josef Sedloň, dramaturg festivalu Spectaculare
Lidovky.cz: Jaké hosty považujete za největší letošní úlovek a proč?
Asi největší radost mám z realizace konceptu spojení hudby norského projektu Biosphere a našeho VJ týmu The Macula Visuals v pražském planetáriu. Jedná se o exkluzivní a premiérový počin, který myslím má šanci si najít své místo i v dalších evropských planetáriích. Potěšující pro mě je také spojení britského producenta Synkro s americkým zpěvákem Robertem Manosem, což je také dosti exkluzivní záležitost. Zároveň mám osobně radost ze sólového vystoupení Lenky Dusilové, které bude premiérou i pro ní samotnou a nabídne podle mého názoru její nejumělečtější a zároveň i nejintimnější hudební polohu.
Lidovky.cz: Na koho a proč bys pozval ty osobně?
Osobně na všechno, neb si za vším jako dramaturg stojím. Ale pokud bych měl vypíchnout několik typů, tak krom výše zmíněných akcí, asi určitě večer se Sylvain Chauveau a Clarinet Factory a jejich programem Hudba z ticha s vizuální performance Petra Nikla, dále elektronický večer s loňskými objevy roku Throwing Snow a Kalipo, ambientní píšničkářku Chantal Acda, pro milovníky grand piana klavírní ´recitál´ s Beatou Hlavenkovou a francouzským skladatelem Quentin Sirjacq a rozhodně bych si nenechal ujít závěrečný večer s famózním triem Brandt Brauer Frick a následnou afterparty na barech Paláce Akropolis.
