Jako tatér nalezl Lukáš Musil alias Musa úplnou svobodu. V oboru, který se v té době v Česku teprve rozvíjel a často kopíroval zahraniční vzory nebo se omezoval na líbivé a jednoduché symboly, nalezl Musa vlastní cestu, na níž spojil tetování se zcela původním výtvarným názorem. Výsledná podoba jeho tetování se postupně stala svébytným uměleckým dílem, které se zakládalo na dialogu mezi Musovou originální tvůrčí představou a emocemi člověka, který ji přijímal za svou. Dominující liniovost Musova tetování se stala jeho autorským znakem. Definoval nový výtvarný styl. Byl jako jediný z českých tatérů prezentován na celosvětové tatérské výstavě v prestižním Musée du Quai Branly v Paříži.
Jedním z ústředních motivů – i když ne jediným - se tu stala konfrontace světa zvířat a lidí. „Pro mě zvířata představují jisté zrcadlo člověka. Všichni se rodíme svobodní, ale většina z nás je ochočena. Zcela svobodná zůstávají jen některá zvířata...“ říká Musa. Vzájemný vztah člověka a zvířete pak vidí jako komunikaci, ne jako souboj. „Když jsem začal kreslit zvířata, cítil jsem se velmi bezpečně, vnímal jsem, že zvířata neznají přetvářku.“
Přesně vybalancovaný úžas, taková je výstava Free Assembly |
Jeho výtvarný výraz jako by se vracel až kamsi na začátek, k prapodstatě, k prvopočátku, kdy zvířata znamenala pro člověka zdroj přežití, ale zároveň (a snad právě pro to) k nim vzhlížel s takřka nábožnou úctou. Zanechal proto svědectví ve formě prvních výtvarných děl vůbec – nástěnných maleb v jeskyních. Stejně jako kdysi vedl Musa dialog s klienty nad jejich tetováním, vede nyní symbolický, vnitřní rozhovor s bytostmi, které vznikají tahy jeho tužky, štětce nebo piksly se sprejem.
Musa využívá kresbu, písmo, části textů, symboly - to vše spojuje v prostoru do svého charakteristického výrazu s akcentem linky, výrazu, který činí dojem neustálého chvění, vibrací, jenž ze znaku činí zprávu a ze sdělení inspiraci.
MUSA / Signatura
7. června – 9. července 2017
Denně od 10:00 do 20:00 Galerie Mánes |