Ve snímku amerického režiséra Bryana Singera, který pod výmluvným názvem X-Men: Budoucí minulost právě přichází do kin, ovšem parta superhrdinů nemá lidumilné ambice zardousit Hitlera v kolébce, a zabránit tak druhé světové válce. Chce zachránit svůj mutantský druh, což ovšem – jak bývá v takto pojatých příbězích časté – ve výsledku znamená spásu celého našeho známého světa.
Z filmu X-Men: Budoucí minulost.
Někdy po roce 2020 se naše civilizace ocitne na prahu zániku – a vinu na tom má vražda jistého Bolivara Traska. V rámci paralelní historie totiž trpasličího vědce v lednu 1973 v Paříži zastřelila mutantka Mystique. Což odstartovalo vojenský program, na jehož konci stojí nová, agresivní rasa biorobotů – Sentinelů, která se vymkne kontrole. Zbylí mutanti se rozhodnou vyslat z roku 2023 do minulosti nezničitelného Logana/Wolverina, aby Mystique zadržel a změnil tok času. A pokud tomu teď vůbec, ale vůbec nerozumíte, není divu.
Kdo za to může
Jestliže ovšem přijmete pravidla hry, máte před sebou hříčku s hlubším smyslem: příběhy o "opravě času" se opírají o proměnlivé řetězce příčinných souvislostí – a učí nás uvažovat o kořenech a následcích našich skutků. Série X-Men líčí paralelní historii, v níž se hrstka zmutovaných spoluobčanů pokouší přežít a získat lidská práva v xenofobním prostředí 20. století. Pokud vás pobaví, že "X-meni" byli zapletení i do vraždy J. F. Kennedyho a do podpisu mírových smluv o ukončení války ve Vietnamu – a potkali se i s prezidentem Nixonem –, můžete film Bryana Singera chápat jako vtipný žánrový komentář k realitě.
„X-meni“ byli podle filmu zapletení i do vraždy J. F. Kennedyho...
Tato navenek dětinská a od skutečnosti odtržená zábava navíc představuje docela náročnou výzvu. Kromě americké historie 60. a 70. let totiž potřebujete znát i x-menský fikční svět. Hlavní potíž přitom není ani tak ve faktu, že film těží z komiksu společnosti Marvel, který vychází už víc než půlstoletí. Jde především o to, že Budoucí minulost je už sedmým dílem filmové série, jejíž první část vznikla před čtrnácti lety.
Znovu a jinak
Filmové tasemnice patří mezi nejvíc opečovávané hollywoodské produkty. Není divu – právě série X-men dosud do pokladen kin přinesla celosvětově 2,3 miliardy dolarů. Udržet sérii při životě v prostředí fixovaném na stále nové atrakce ovšem vyžaduje i něco tak radikálního jako občasný restart. Ten bývá spojený s návratem do minulosti postav a nahrazením původních představitelů mladšími (a tedy divácky atraktivnějšími) herci. Právě to udělal minulý díl X-Men s podtitulem První třída (2011), na který Budoucí minulost těsně navazuje.
Z filmu X-Men: Budoucí minulost.
Nový příběh spojuje dvě časové roviny – rok 1973 a rok 2023 – a poskytuje záminku ke kumulaci zápletky i kvalitních herců. Diváci si totiž mohou užít jak Patricka Stewarta a Iana McKellena v rolích zestárlých mutantských šéfů, tak Jamese McAvoye a Michaela Fassbendera hrající jejich mladší verze. Spolehlivou oporou zůstává i Hugh Jackman v roli sarkastického rosomáčího mutanta Wolverina. Kvality Budoucí minulosti se ovšem odvíjejí hlavně od osobnosti Bryana Singera. Filmař, který natočil i první dva díly série, nyní obhajuje pověst nejzajímavějšího x-menského režiséra. Navzdory "pouťovým" atributům jsou postavy v jeho podání životnými a vnitřně složitými hrdiny a vstupují do komplikovaných vztahů. Kritika "mutantofobie" pak směřuje ke konstatování, že každá striktně nastavená hranice mezi přijatelným a nepřijatelným ohrožuje "genetickou" podstatu většinové společnosti.
Není divu, že x-menský komiks vznikl právě v 60. letech jako výraz liberálních myšlenkových proudů v USA. A je jen logické, že Budoucí minulost hledá kořeny zla právě na počátku 70. let. Střet generace "květinových dětí" s realitou reprezentovanou válkou ve Vietnamu a aférou Watergate může zjevně stále ještě fungovat jako varovné modelové trauma západního světa.
X-Men: Days of Future PastUSA 2014 |
Do hřmotného spektáklu založeného na digitálních tricích by se to všechno samozřejmě nepovedlo nacpat. Filmy typu Spider Man tak nový x-menský film příliš nepřipomíná. I nezapomenutelná scéna s (až "taneční") akcí vnímanou z pohledu bleskurychlého mutanta Quicksilvera dokazuje, že Budoucí minulost je založena na vnitřně zajímavém scénáři, hereckých výkonech a fajnových jemnostech Singerovy režie.
V rámci radikální opravy minulosti jde film hodně daleko: nespokojuje se s tím, že posune paralelní tok času směrem k naší známé verzi. Úplně zruší i řadu osobních traumat hrdinů, na jejichž pečlivém líčení byly založeny předchozí díly. Takové razantní vymazání divácké paměti je neobvyklé a znepokojivé. Jedno je však skoro jisté: další část, plánovaná na rok 2016, může začít s čistým stolem, nekontaminovaným včerejším včerejškem.
