Filmoví mutanti X-Men jsou tu s filmovými diváky už požehnaně dlouho. První film s hrdiny Charlesem Xavierem alias Profesorem X, Erikem Lehnsherrem – Magnetem či Loganem – Wolverinem přišel po dlouhých přípravách do kin v roce 2000, osm let předtím, než snímek Iron Man položil základ jiné filmové sérii, marvelovskému filmovému vesmíru, jemuž dominovali hrdinové sdružení pod názvem Avengers – po nich nazvaný film se poprvé objevil v roce 2012 a jejich éra skončila letos snímkem Avengers: Endgame, který se stal nejvýdělečnějším superhrdinským filmem všech dob a druhým nejvýdělečnějším filmem obecně.
Série X-Men by měla oficiálně skončit volně připojeným třináctým snímkem Noví mutanti v roce 2020, ale faktickým závěrem dlouhodobé skládanky je nynější film X-Men: Dark Phoenix. Do velkolepého finále má ovšem dost daleko – postrádá většinu toho, čím byli X-Men pozoruhodní. Příběhy mutantských vyděděnců měli v sobe vždy o něco bolavější osten a těsnější paralelu s reálnými dějinnými událostmi než třeba zmínění Avengers. Už první snímek X-Men z roku 2000 začíná prologem v koncentračním táboře v Osvětimi, kde je dvanáctiletý Erik Lehnsherr, budoucí Magneto, násilím oddělen od rodičů; číslo vytetované na jeho ruce je i v pozdějších snímcích odkazem k zločinu, který Magneto nedokáže lidstvu odpustit. Ve filmech, které se později vracely do pohnutých období 20. století, se osudy X-Menů proplétaly s karibskou krizí nebo s válkou ve Vietnamu; ne vždy toto propojení fungovalo stoprocentně, ale dodávalo sérii na osobitosti.
Kultovního Beetlejuice točil Tim Burton ‚poslepu‘. Ten film mi zničí kariéru, myslel si Alec Baldwin![]() |
Snímek Dark Phoenix se na časové ose posunul do roku 1993, doba se však do něj prakticky neotiskla ničím jiným než úvodní partií, v níž jsou X-Men vysláni na záchrannou misi ke kolabujícímu raketoplánu. Ve velmi zředěné formě a se zřetelným únavovým syndromem jsou přítomny i další charakteristické součásti x-menovských příběhů. Jako obvykle musí dojít na střet týmů smířlivého Profesora X a rebelujícího Magneta a na nějaké to bolavé mutantské trauma, ale obému tentokrát chybí energie i invence. Xavierův a Magnetův tým se brzy spojí ve společném odporu proti vesmírným vetřelcům, kteří dorazili na Zemi v honbě za jakousi zatrápenou kosmickou energií, která jim zničila domov, způsobila potíže zmíněného raketoplánu a nakonec se usadila v mutantce jménem Jean Grey (Sophie Turnerová). Mimozemšťanka Vuk, která si pro účely zdejšího pobytu přivlastnila podobu náhodně vybrané pozemšťanky (Jessica Chastainová) a její společníci se pokoušejí Jean a obrovskou sílu, která jí prostoupila, ovládnout, a osud lidstva i pozemských mutantů je přitom pro ně podružný.
Triky došly
Jean bojuje s pokušením vládnout díky získané síle vesmíru a zároveň se vztekem na Xaviera, který se jí kdysi ujal a v dobré víře jí v mysli zablokoval bolavé oblasti – mimo jiné jí také zatajil, že je stále naživu její otec. Děj se tak vesměs točí kolem nutnosti, aby šel Xavier do sebe a uznal pedagogicko-psychologické pochybení, zatímco se mutanti snaží rozstřílet či jinak přemoci vetřelce a získat zpět na svou stranu nešťastnou a nebezpečnou Jean Grey. Působí to ale celé jako vystoupení eskamotéra, kterému došly triky. Nakonec samotná postava „temného Fénixe“ Jean Grey je takovým esem napodruhé vytaženým z rukávu – jako osudová hrozba figurovala už ve snímku X-Men: Poslední vzdor z roku 2006, který zakončil úvodní trilogii x-menovské série. S nynějším filmem pojí tehdejší snímek i některé další věci: na Posledním vzdoru spolupracoval jako scenárista Simon Kinberg, tvůrce nynějšího Temného Fénixe. A ani tehdy to nedopadlo úplně přesvědčivě. Což platí i pro předposlední Kinsbergův příspěvek do série, scenáristický podíl na filmu X-Men: Apokalypsa z roku 2016.
Překombinovanost a zároveň čím dál citelnější vyprázdněnost zápletek, poněkud problematická časová souslednost a nekonzistentnost hrdinů se staly pro X-Meny zátěží, kterou bylo zejména po omlazení postav Profesora X a Magneta (od Patricka Stewarta a Iana McKellena převzali štafetu v roce 2011 ve filmu První třída James McAvoy a Michael Fassbender) čím dál obtížnější kompenzovat. A to i přesto, že některé dílčí složky jednotlivých filmů (včetně hereckých výkonů McAvoye a Fassbendera) byly leckdy osvěžující. Výrazně lépe než hlavní linii snímků o X-Menech se ve finiši jejich filmové mise zadařilo volněji připojeným projektům, dvojici filmů s nekorektním hrdinou Deadpoolem nebo rozloučení s legendárním Wolverinem ve snímku Logan. Z tohoto hlediska lze přece jen s jistou nadějí vyhlížet hororově laděné Nové mutanty, kteří by mohli příští rok ještě na poslední chvíli zdvihnout zplihlý prapor.
MARCEL KABÁT X-Men: Dark Phoenix USA 2019 Scénář a režie: Simon Kinberg Hrají: Sophie Turnerová, Jennifer Lawrencová, James McAvoy, Michael Fassbender ad. Premiéra 6. 6. |