RECENZE: Nejsledovanější. Točení videí je kratochvilná hra s ohněm |
Lidovky.cz: Jak vznikl nápad točit dokument o youtuberech?
Nápad vznikl na Utuberingu (pozn. festival české YouTube scény), kde jsme sami pro sebe objevili fenomén YouTube a lidí, kteří jsou jím zasažení. Důvod, proč film děláme, je ten, že je tu obrovská skupina lidí, která YouTube miluje, a skupina, která je minimálně stejně velká, ne-li větší, která o tom moc neví. Poprvé jsme na Utuberingu natáčeli v roce 2015, kde jsme zírali na desetitisíce dětí, které jsou ochotné stát ve frontě na podpis člověka, o kterém jsme vůbec netušili, že existuje. Tam vznikla první myšlenka, že by bylo fajn představit tento fenomén i druhé skupině, která ho nezná nebo o něm má jen zkreslenou představu.
Lidovky.cz: Pro svůj snímek jste si vybrali žánr dokumentu, který není příliš populární, zvláště mezi mladými lidmi. Proč právě tenhle žánr?
Interně si zakazujeme používat tenhle termín, protože pro děti právě nezní zrovna přitažlivě. Nicméně fikci o tomhle tématu jsme dělat nechtěli, takže když jsme chtěli popisovat tenhle fenomén, tak nám nezbylo nic jiného, než natočit dokument. Ale myslíme si, že to není úplně typický dokument. Doufáme, že pro cílovou skupinu je ta látka dostatečně zajímavá, nakonec není to nijak akademické, vědecké, popisující. Říkáme, že děláme pop kulturu. Ale pokud bychom měli film představit někomu staršímu, tak asi můžeme použít slovo dokument. Máme ambici, ukázat, že i taková věc může být úspěšná. Jak říká náš režisér, uploadujeme youtubery do kin.
Režisér filmu Nejsledovanější Jiří Sádek.
Lidovky.cz: Máte pocit, že fenomén YouTube přinesl něco do světa filmu?
Nevím, jestli z hlediska filmové řeči. Je zde pár věcí, které souvisí s YouTube nebo jinými sociálními sítěmi. Například závěrečnou scénu jsme složili z mobilních záznamů diváků, to je něco, co asi není úplně tradiční. Také ve filmu používáme videa samotných youtuberů, která obvykle srovnání s běžnou filmovou produkcí nesnesou. Jsou často točená v malém rozlišení, bez svícení na výšku a podobně.
Navíc my využíváme také i instastories (pozn. krátká videa nebo fotografie, která se na instagramu objevují po krátký čas). Obsahově ale do filmu patří. Myslím, že v tomto případě je obhajitelné, že technická kvalita je taková, jaká je. Co je ale určitě nové, je to, že pro nás jsou protagonisté zároveň (důležitým) marketingovým a komunikačním nástrojem pro naše publikum.
Lidovky.cz: Je díky tomu snazší představit takový film publiku?
Nemyslím si, že je to snazší. Spíše je to nový nástroj, který se pořád vyvíjí. Je to asi podobné, jako když je Praha polepená plakáty, ale na internetu o tom nikdo neví, tak teoreticky to může být klidně i naopak. Není to nutně nejlepší nástroj, který porazí všechny ostatní. Jenom nový.
Šestice českých youtuberů zamířila ze sociálních sítí do kin.
Lidovky.cz: Podle čeho jste se rozhodovali, kteří youtubeři se ve filmu objeví?
Vzali jsme si žebříček a vyhlédli si ty nejsledovanější. Snažili jsme se vybrat reprezentativní vzorek, ať už co se týče tvorby nebo osobnosti, osobního života, aby konečné složení bylo pestré. Žebříčky se ale samozřejmě mění, zvlášť v poslední době je vývoj zvláště překotný. Ti, kteří měli hodně fanoušků už na začátku natáčení, stále rostou, ale dnes se na ně třeba dotahuje už někdo jiný.
,Uploadujeme youtubery do kin.‘ Přichází celovečerní vlog - snímek Nejsledovanější |
Lidovky.cz: Dostali jste od fanoušků reakce, proč jste třeba nevybrali jiné youtubery? Na první pohled je v něm například převaha holek.
Top youtuberů, které v Česku máme, může být třeba dvacet, my jich máme ve filmu šest. Některé youtubery jsme nechtěli, s některými jsme se nedomluvili. Dost často se objevuje dotaz, proč máme ve filmu Gabrielu Heclovou, která už dneska není na YouTube aktivní, ale ona je tam právě proto. Nechtěli jsme jenom youtubery, kteří jsou na vzestupu, ale i takové, kteří přemýšlí, co dál.
Lidovky.cz: Vybraní youtubeři jsou, dá se říci, z nějakého „slušného spektra”, přesto se objevuje hodně reakčních videí, která se naváží do jiných youtuberů nebo která navádí k násilnostem a podobně. Neuvažovali jste, že oslovíte také někoho z této skupiny?
Zvažovali jsme, jak ve filmu zobrazit temnější stranu YouTube. Nakonec se jí záměrně vyhýbáme, abychom jim nedělali reklamu. Nicméně se tomu ve filmu věnujeme, a to formou reakcí našich youtuberů na tento obsah. Záměrně jsme do filmu nevzali někoho z protagonistů, kdo dělá obsah, o kterým si my subjektivně myslíme, že by na YouTube být neměl a že tam takového obsahu je dost. To je bohužel pravda.
Záběr na natáčení v Londýně.
Lidovky.cz: Podtitulek filmu zní Youtubeři, jak je neznáte. Můžou se vůbec diváci těšit na jinou perspektivu, než jaká je jim předkládána v jednotlivých videích, včetně těch cestovatelských?
Youtubery ukazujeme v roli, v níž se sami neprezentují. Je to tak, že oni sdílejí nějakou výseč svého života. My jsme se snažili být více komplexní a ukázat je i v rolích, místech, situacích, ve kterých by sami sebe nikdy nenatáčeli. Obvykle například neukazují rodinu. Máme tam třeba Pedra, který má děti. Nemluvím ale jenom o YouTube, ale i o Instagramu, kde hodně sdílejí svůj život se svými fanoušky. I těmto divákům, kteří je často sledují a znají je, ukazujeme něco, co nikdy neměli možnost vidět.
Lidovky.cz: Museli jste řešit situaci, kdy za vámi přišel nějaký youtuber, že by byl rád, aby tam nějaká scéna nakonec nebyla?
S některými jsme si na začátku nastavili mantinely, kdy například nechtěli, aby bylo z filmu jakkoli patrné, kde bydlí, nebo jsme se dohodli, že nebudeme ukazovat některá jména. Na určitou část soukromí jsou logicky hodně citliví. Někteří youtubeři zvažovali, jestli do filmu půjdou, neboť ve snímku ukazujeme jejich rodiny. Youtubeři se je dost často snaží držet od fanouškovského světa dál.
Lidovky.cz: Youtubeři občas mluví o tom, že když je někdo na ulici potká, že tím, jak ho sleduje, má pocit, že jsou kamarádi, i když tomu tak není. Položili si vaši protagonisté otázku, zda zbořit další zeď tím, že ukážou kus ze svého soukromí, než se rozhodli s vámi natočit film?
Jedna z motivací, proč jít do toho filmu bylo, aby si diváci uvědomili, že youtubeři nejsou jejich kamarádi, že to jsou lidi, kteří mají své životy, které jsou od těch jejich odděleny. Je pravda, že o tomto fenoménu mluví youtubeři docela často, že si do nich jejich diváci promítají nějakého kamaráda. Ale je to jednostranné. Přestože jsou to nejinteraktivnější a nejdostupnější celebrity, co odpovídají na komentáře, potkávají se s fanoušky, tak pořád je tu jistá propast, kterou ve filmu ukazují a vysvětlují.
Petr Florián alias Pedro ve filmu Nejsledovanější.
Lidovky.cz: Youtubeři jsou zvyklí vystupovat před kamerou, přesto točilo se s nimi jinak než s klasickými herci?
Během roku jsme si na to museli přijít. Jakmile jsme na ně namířili kameru a řekli - tak a teď mluv, v tu chvíli se z toho soukromého člověka stal youtuber, začal používat jednotlivé fráze a dikci, kterou používá i při točení videí. Jako ideální se ukázalo je něčím zaměstnat a přitom se jich ptát. Než jsme se naučili mezi sebou komunikovat, tak byli trošku jiní na kameru a mimo ni. Myslím, že postupem času s námi komunikovali upřímněji.
Lidovky.cz: Myslíte, že dokážete přitáhnout do kin i ty, kteří nejsou primárně fanoušci vybraných youtuberů, nebo jejich rodiče?
Byli bychom rádi. Je otázka, jestli kino je ten formát, který budou chtít akceptovat. Návštěva kina je obvykle motivována zážitkem a ne poznáním. To je i jeden z důvodů, proč nejsou dokumenty v kinech příliš navštěvované. Doufáme ale, že si tyhle diváky najde film prostřednictvím jiných distribučních formátů. V Česku není asi až na výjimky moc dospělých, co se dívají na YouTube. Jedno z vysvětlení je, že to je velikostí trhu. Dospělý člověk má obvykle náročnější vkus, chce například propracovanější děj. Jenže jsme tak malý trh, že se to nikomu nevyplatí dělat formát, kde by se investovalo do kvalitnějšího obsahu.
Pro nás jsou hodně důležití právě ti rodiče. Často se mluví o tom, že si generace nerozumí. Děti jsou na mobilu, rodiče u televize. My jim tady nabízíme něco, co by je mohlo propojit, co by si mohli užít spolu a co by mohlo obě strany obohatit. Děti uvidí, že youtubeři nejsou jenom ty hvězdy, co si žijí šťastný život a rodiče zase naopak mohou vidět, že jejich děti nekoukají na úplný blázny.
Karel Kovář alias Kovy.
Lidovky.cz: Youtubeři představují téma, které spousta lidí mnohdy až přímo nesnáší. Nemáte strach, že snímek pak automaticky odsoudí, dají mu například nálepku „odpad” na serveru ČSFD, aniž by se na něj podívali, čímž vám odradí diváky?
Očekáváme, že se tohle bude dít a ono už se to částečně děje u různých statusů, které distributor nebo kina zveřejní. Na to jsme od začátku připraveni. Fenomén Youtube je tu vnímán dost negativně. Myslím, že je to dáno jeho obrazem v médiích, do kterých proniká obvykle to nejbulvárnější, nejzajímavější. Bohužel obraz, který si někdo udělá jen na tomto základě, nemůže být logicky hezký. Myslíme si, že hlavní divácká skupina nebude soudit podle recenzí na ČSFD. Když přijde někdo, kdo tomu bude otevřený a nechá se sám přesvědčit, tak to bude jenom dobře. Na negativní komentáře založené na předsudcích jsme připravení.
  |
Lidovky.cz: Měli jste i vy sami vůči youtuberům nějaké předsudky, než jste začali natáčet?
Dnes už si neuvědomuji, co jsem si myslel, než jsme začali natáčet. Já si nemyslím, že bych měl předsudky, to si sám o sobě člověk asi myslí málokdy, ale určitě jsme o tom z počátku věděli hodně málo, ne-li vůbec nic. Napřed jsme ten fenomén museli sami pro sebe poznat, takže jsme třeba dělali studii českého YouTube.
