Co dělat roupama už zřejmě nevědí ani ctihodní statistici a na ně navázaní vědci. Podle studie, zveřejněné na webu Onbuy.com, se někdo zcela vážně (aspoň to tak tedy působí) zabývá hraností písniček na spotify, které mají v názvu nějaká slova či sousloví, související s koronavirovou pandemií. I když nad takovým odborným úkolem nelze nekroutit hlavou, výsledný žebříček je, to si přiznejme, vlastně docela kratochvilné čtení. Podle počtu zařazení písně v playlistech na platformě Spotify s jasným náskokem vede hit Britney Spearsové Toxic (jistě netřeba překládat). Na dalších místech jsou mimo jiné Stayin´ Alive (Zůstávat naživu) skupiny Bee Gees, U Can´t Touch This (Nemůžeš se toho dotknout) disco-rapera MC Hammera, Don’t Stand So Close To Me (Nestůj tak blízko mě) britských The Police, Mask Off (Masku dolů) amerického rapera, který si říká Future, Work from Home (Práce z domova) od dívčí popové skupiny Fifth Harmony, Fever (Horečka) legendární americké zpěvačky Peggy Lee anebo výmluvná It’s The End Of The World As We Know It (And I Feel Fine) (Je konec světa, jak jej známe /a cítím se fajn/) populární americké kapely R.E.M.
Se značným zpožděním bylo oznámeno úmrtí významného světového průkopníka elektronické hudby, spoluzakladatele německé kultovní skupiny Kraftwerk. Florian Schneider zemřel ve věku 73 let na rakovinu už 21. dubna, do médií se zpráva dostala poprvé tento týden ve středu. Hudebníkův pohřeb proběhl v úzkém rodinném kruhu. Kdyby tomu tak nebylo, před jeho rakví by musely defilovat tisíce muzikantů, kteří jsou Schneiderovi a Ralfu Hütterovi coby zakladatelům a hlavním mozkům Kraftwerk vděčni za to, že jim ukázali cestu. Při posledních vystoupeních Kraftwerk v České republice už Florian Schneider členem skupiny nebyl, odešel z ní v roce 2008 a až do smrti se věnoval jiným hudebním projektům. To ovšem na jeho nezměrných zásluhách nic nemění.
Střední a menší hudební festivaly si mohly vymyslet lepší dobu na zveřejnění svého prohlášení k současné situaci, než byl čtvrtek před státním svátkem a tudíž prodlouženým víkendem, myslím, že jim dá hodně práce v pondělí nějakým způsobem připomenout, že vůbec nějaké takové prohlášení vzniklo. Přitom je v něm mnoho nesmírně důležitých věcí. Hodně lidí, pro které je hudba jen občasným odpočinkovým médiem, je přesvědčena, že máme pouze mamutí festivaly, kde je hlava na hlavě a točí se na nich miliony, a na druhém pólu stojí venkovské tancovačky nebo různé městské slavnosti, zpravidla určené primárně ke společnému pití kelímkáčů. Ale přehlídky, které zmíněné prohlášení podepsaly, jako je třeba Beseda u bigbítu nebo Boskovice a mnohé další, jsou velice významné kulturní události s jasně vyhraněnou tváří v celonárodním měřítku. Ministerstvo kultury by si mělo uvědomit, že tahat jejich pořadatele za nos neustálými nekonkrétními informacemi hodnými leda tak chytré horákyně je „nečestné a nesportovní“.
Dějí se pořád neuvěřitelné věci. Minulý čtvrtek hrála kapela Mucha streamovaný koncert v Praze a v té samé době jejímu kytaristovi Petru Zavadilovi (také členovi dalších souborů Ty syčáci a Ještě jsme se nedohodli) vyhořel brněnský byt, mimo jiné s veškerým hudebním vybavením kromě toho, které měl momentálně u sebe. Kapela na svého kolegu vyhlásila v pondělí 4. května sbírku a už o tři dny později Petr Zavadil na facebooku píše: „Děkuju všem za podporu. Lidí co nám pomohli je už tolik, že nestíháme děkovat každýmu zvlášť. Do teď jsem to zvládal bez většího dojímání nad ztrátou věcí, co jsem měl rád, protože jsem v první řadě šťastnej, že z toho vyvázli všichni živí. (Teda kromě našeho nejbáječnějšího siamskýho kocoura Emana). Ta vlna solidarity mě ale fakt dojímá. Včera jsme si přivstali a ještě před příjezdem sanační čety stihli natočit tenhle klip, abychom to neštěstí aspoň nějak zužitkovali. Takováhle dekorace by pro nás byla za normálních okolností příliš nákladná.“ A přikládá skvělý, sice velmi temný, ale o to působivější videoklip. Klobouk dolů.
