Po roce 1989 působil i na Janáčkově akademii múzických umění. Založil tam ateliér herectví a jeho stopa je ve škole dodnes nesmazatelná. Karlík na začátku letošního roku dostal ocenění od mateřské scény. V únoru ho spolu s režisérem Milošem Hynštem divadlo uvedlo do nově založené činoherní síně slávy.
Rodák z Kroměříže přišel do Brna v roce 1954. Za desetiletí účinkování na jevišti dokázal ztělesnit Švejka, krále Leara, Galilea, Tartuffa, Kinga v Králi Krysovi a celou řadu postav z ruské klasiky a Shakespeara. Rektor JAMU Václav Cejpek si ho pamatuje jako Illa z Dürenmattovy Návštěvy staré dámy a Otce z Kočky na rozpálené plechové střeše Tennesseeho Williamse.
Spontaneita, smršť nápadů a emoce
Karlíkovo mistrovství podle Cejpka spočívalo v tom, že svou spontaneitu, smršť nápadů a emoce dokázal kontrolovat rozumem, a tudíž i herectví učit. "Jeho odchod je ztrátou. Mladí se pokoušejí na jeho práci navazovat, ale bude dlouho trvat, než se dostanou k jeho mistrovství," řekl rektor. Karlík na škole několik let nepůsobí, do soukromí se stáhl kvůli nemoci.
Karlík účinkoval i ve filmu, kromě rodinné komedie Marie Poledňákové hrál například ve Svědkovi umírajícího času a v pohádce Lotrando a Zubejda. Objevil se i v seriálech Sanitka, Četnické humoresky a Dobrodružství kriminalistiky. Jeho hlas znají i rozhlasoví posluchači.
