130 let
Zkrocení zlé ženy v podání Tatiany Vilhelmové a Romana Zacha.

Zkrocení zlé ženy v podání Tatiany Vilhelmové a Romana Zacha. | foto: Agentura Schok

Zkrocení zlé ženy na Hradě. Třeštění až do konce

Kultura
  •   12:10
PRAHA - Režisér Dan Špinar v nové inscenaci Zkrocení zlé ženy, která ve středu otevřela Letní shakespearovské slavnosti, určitě neřeší otázky postavení ženy ve společnosti.

Zaplaťpánbu. Vlastně si jen tak společně s herci blbne nad Shakespearem. Občas je to zábavné, občas také ne. Ale letní divadlo v plenéru to unese.

Do Špinarova rozvolněného pojetí se vejde úplně všechno - je to takový volný proud asociací, vsuvek, citací, nápadů, parodií, karikatur, převracení významů, vystupování z rolí. A také hudby - ne snad že by se objevila nová verze Kiss me, Kate, (což byl svého času úspěšný muzikál podle Shakespearovy komedie), ale hudba a či kakofonické zvuky jsou tu také důležité. A pop-music jako taková poslouží i pro různé parodie.

Kam v létě do divadla

Pod touto postmoderně přebujelou tříští se inscenace prohýbá až k prasknutí jako ten závěrečný svatební stůl, ale nakonec - světe div se - se to všechno na něm udrží a nepropadne na jednu rozmašírovanou hromadu. Je to sice chůze po laně a v první půlce se víc baví ti, kteří si to vymysleli, ale to už tak někdy bývá. Legrácky občas vypadají lépe, když se vymýšlejí, než když se pak předvádějí. Třeba jako poskakování tří chlapců se spuštěnými kalhotami. Nakonec se ale ten Špinarův bláznivý a divoký styl přece jenom vyloupne a začne fungovat.

Roman Zach a Tatiana Vilhelmová ve Zkrocení zlé ženy na Letních shakespearovských slavnostech.

V komedii samozřejmě jde hlavně o to, jak si veronský švihák a dobrodruh Petrucchio, jenž má poněkud obhroublé mravy a s ženskými se nepáře, vezme hubatou, ale bohatou Kateřinu z Padovy. A začne ji tak drezírovat, až se dotyčná promění v něžnou milující ženušku. Ta si ale stejně nakonec řekne svoje a to, jak si ho řekne, většinou záleží na režisérovi. Špinarova Kateřina (Tatiana Vilhelmová) je spokojená s tím, že je pod čepcem, a je asi i zamilovaná. A roztoužená. Ale to jsou nakonec po tom všem jančení, převlecích a záměnách všichni a v míru a pokoji a spárovaní se slastně naaranžují na svatební tabuli. Vyjma Gremia v podání Vladimíra Marka, kterému zbyla jen paruka a smutně si ji hladí.

Jak již bylo řečeno, režisérovi naštěstí módní gender může být ukradený, jde mu hlavně o to, aby si všichni zadivočili. Nechá být i prolog, místo něj Kateřina vystřihne něco mezi jazzem a soulem. A jelikož jsme v Padově, tak se ještě přimíchají všelijaké jižní grify od tanečních kreací až po ten nejpříšernější italský popík. A dojde i na mafiány - otec Biančina (Lucie Štěpánková) nápadníka Lucentia Vincentio (Jan Novotný) se zjeví coby capo dei tutti capi v borsalinu a v černých brýlích. A s příslušnouzlověstnou svitou.

Vyvrcholení Zkrocení zlé ženy na Letních shakespearovských slavnostech.

Otec Kateřiny a Bianky Baptista Minola je zde majitelem jakéhosi sadařství - na scéně je lehce rozmlácený velký skleník s jabloněmi a všude dokola různé přepravky, rýče a hrábě. Může to být klidně i rajská zahrada, kde jsou větve obsypané zelenými a červenými jablky hříchu. Skleník je otevřený směrem k divákům a takhle vzniklý prostor je dobrou pobídkou pro různé kejkle. Oldřich Vízner hraje otce obou dcer se záměrně šmíráckým nátiskem, má květované kvádro a nosí s sebou pořád kořenáče.

William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy

Překlad: Martin Hilský
Režie: Daniel Špinar
Scéna: Iva Němcová
Kostýmy: Lucia Škandíková Hudba: Jan P. Muchow
Pražský hrad, premiéra 29. 6.

Kateřina je ve Vilhelmové podání pěkná dračice, na tričku má napsáno "sežer mě" a neváhá vzít na své nápadníky i motorovou pilu. Její Petrucchio (Roman Zach) je poměrně otrlý frajer, přitáhne s kytarou a sluhou (Jiří Černý), který mu občas umotá jointa. Nejdřív předvede hudební kreaci na téma Verona - Padova a pak už dává Katce zabrat. Jinak působí až nebezpečně a nevypočitatelně, prostě zajímavý prevít, do kterého se Kateřina nutně musí zamilovat. Jejich společné scény patří k nejlepším, které se za poslední léta v téhle komedii u nás objevily. Ať už jedou na trakaři "kolem Gardského jezera", perou se nebo na svém choti Kateřina mlčky visí jako klíště, což tento komentuje slovy dost už bylo řečí.

Celá menažerie kolem Bianky (Hortensio, Tranio, Biondello a další) se pořád někam přelévá, hemží se a vymýšlí kdeco. Stálý kvas, vzruch a třeštění pokračuje až do konce. A proč by ne, Špinar vstoupil do již léta unavené atmosféry Shakespearovských slavností s očekávanou razancí. A přes výhrady tomuto podniku prospěl.

Autor: Jana Machalická
  • Vybrali jsme pro Vás