Neděle 14. července 2024, svátek má Karolína
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Zlo s tváří bílého muže? Seriál Strážci dráždí tématem rasových střetů v současné Americe

Seriál Strážci (2019). Tvůrce: Damon Lindelof. foto: HBO

LOS ANGELES/PRAHA - Nový seriál Strážci (Watchmen) ohromil kritiku, ale mezi diváky si našel řadu odpůrců. Ti mu vyčítají, že zavání levicovou propagandou a bojem za sociální spravedlnost. Seriál se přitom stejně jako komiksová předloha soustředí na sociální problémy. Ty jsou ale po více než třiceti letech od vzniku komiksu pochopitelně jiné.
  5:00

Fenomén

Komiksovou minisérii o dvanácti sešitech vytvořili pro komiksové nakladatelství DC scenárista Alan Moore a kreslíř Dave Gibbons. Dílo získalo prestižní Eisnerovu cenu. V letech 2012 a 2017 vyšla pokračování, ale na těch se ani jeden z autorů již nepodílel.

Komiks i filmové zpracování režiséra Zacka Snydera z roku 2007 mají jedno společné - všichni hrdinové i padouši mají bílou barvu kůže. Jedinou výjimkou je hrdina Dr. Manhattan, nukleární fyzik, kterého nehoda zanechala s modrou kůží. Když komiks v letech 1986 a 1987 vznikal, studená válka se blížila svému vrcholu. Jaderná hrozba byla reálná, což se v komiksu odráželo. Superhrdinové řešili i aktuální problémy, což byl nejspíš jeden z důvodů, proč měli ve své době takový čtenářský i kritický úspěch.

Seriál Strážci (2019). Tvůrce: Damon Lindelof.
Seriál Strážci (2019). Tvůrce: Damon Lindelof.

Komiks, filmové i seriálové zpracování také těží z prvků science fiction. Hrdina Owlman má k dispozici například létající loď ve formě sovy. Seriáloví Strážci se i přes výskyt lodi drží o něco více při zemi a zabývají se do velké míry současným americkým problémem. Tím už není jaderná hrozba, ale rasová nenávist.  

Seriáloví Strážci se odehrávají 34 let po konci komiksu a jednu ze svých hlavních postav si vytvořili. Sister Night (Sestra noc), superhrdinka v podání afroamerické herečky Reginy Kingové, je kladnou postavou každým coulem. Právě ona v podobě jakéhosi maskovaného křižáka brázdí dystopickou Ameriku, v níž vládne rasová nevraživost, policejní brutalita a zlo s tváří bílého muže. 

Začátek první epizody se inspiroval událostmi z roku 1921, kdy ve městě Tulsa ve státě Oklahoma vypukly rasové nepokoje. Afroamerická komunita se zde stala cílem útoku naštvaných občanů města a Ku-Klux-Klanu. Tím spíš je paralela zřejmá, když se i děj seriálu odehrává v té samé Tulse.

V jednom z dalších dílů je scéna, kde skupina útočníků oběsí Afroameričana na stromě. Celý ortel sleduje divák z pohledu nešťastníkových očí a spolu s ním může lapat po dechu. 

Proč se seriál rozhodl tak moc oddělit se od svého zdrojového materiálu? Tvůrcům nepochybně muselo být jasné, že jde o velmi odvážný krok, který může naštvat fanoušky kultovního komiksu, ale může také vyznít i jako lichá sociální kritika současné Ameriky. 

Přesto ale svou kritiku na komiksu staví. Jedním z (anti)hrdinů původního příběhu je Rorschach. Muž v baloňáku a masce s inkoustovou skvrnou věřil, že liberalismus je to, co vede v osmdesátých letech Ameriku na smetiště dějin. Právě jeho ideály se v seriálu inspirovala teroristická skupina Seventh Cavalary (Sedmá kavalérie). Jejím poznávacím znakem jsou obdobné masky, jako nosil Rorschach. 

Nejistý si byl před premiérou i tvůrce Damon Lindelof. „Dost mě ten nápad vystrašil. Všichni, s kým jsem o tom hovořil, byli z toho nápadu nadšeni. Musel by ale být zpracován s citlivě a odpovědně. Teď je premiéra na spadnutí a já stejně přemýšlím nad tím, jestli jsme do toho měli jít,“ sdělil.

Na agregátním recenzním serveru Rotten Tomatoes má však seriál v současné chvíli skvělých 98 % od kritiků, ale jen 45 % od diváků. Divákům vadí právě rasový a sociální komentář. „Viděl jsem volební spoty Hillary Clintonové, v nichž bylo méně propagandy než tady,“ napsal uživatel Evan Z. „Tenhle seriál je o tom, že bílý muž je zlý a podobných kravinách od bojovníků za sociální spravedlnost,“ míní uživatel Adam L.