• schránka
  • Přihlásit Můj účet
Jiří Moravčík

Jiří Moravčík | foto: Ivan Prokop

Zvěsti o kapelách z Crossroads doputovaly ke správným lidem, říká dramaturg festivalu

Kultura
  •   10:00
Czech Music Crossroads, jedna z akcí úzce souvisejících s Colours of Ostrava, proběhne letos od 15. do 17. července. Není to běžný festival. Jeho zásadní součástí je mezinárodní hudební konference a také showcaseová přehlídka, určená pro laickou i odbornou veřejnost. Duší Crossroads je od počátku Jiří Moravčík, jeden z dramaturgů Colours.

Jak jste jako pořadatelé přestáli covidový rok?
Smutně. Loňský ročník jsme byli totiž nuceni zrušit, protože jsme přes všechnu snahu nebyli schopni připravit Crossroads podle našich představ a podlézat nastavenou laťku se nám nechtělo.

Czech Music Crossroads je především konference odborníků a série tzv. showcasů, půlhodinových vystoupení, primárně určených pro odborníky, byť i veřejnosti jsou samozřejmě koncerty otevřeny. Je to letos oproti běžným festivalům výhoda, nebo naopak?
S ohledem na fakt, že hlad po hudbě bude letos velký, tak určitě nevýhoda, protože kdo by nechtěl slyšet plnohodnotný koncert. Jenomže taková jsou už od začátku pravidla našeho showcase a nebyl důvod je měnit. Navíc by to bylo nefér i vůči kapelám, které dodržely slovo, že po zrušení loňského ročníku přijedou i letos, ačkoliv to některé nově nutilo odmítnout placené koncerty. Je totiž dobré vědět, že na Crossroads kapely vystupují bez nároku na honorář, což často navíc obnáší zaplatit si ze svého i zvukaře, na kterého jsou zvyklé. Takového přístupu si u všech kapel v tak pro ně těžké době velmi vážíme.

Jak ovlivnil covid témata, o kterých se bude letos na konferenci diskutovat?
Naplno, to je bez diskuze. Neměli jsme to, stejně jako ostatní festivaloví organizátoři, vůbec lehké. Doslova ještě před pár dny jsme totiž ještě netušili, kolik k nám skrze covidová omezení dorazí zahraničních hostů, což je pro vystupující kapely zásadní informace. Trpělivě jsme také čekali na zprávy od polských a slovenských kolegů, v jaké sestavě vlastně přijedou a vůbec, obvyklé přípravy vzal letos prostě čert. Museli jsme se přizpůsobit podmínkám, aniž bychom slevili z úrovně akce.

Zahraničních hostů letos nedorazí tolik jako v minulosti, ale všechny koncerty budeme s profesionálním televizním štábem ve vysoké kvalitě natáčet a následně je všem, kteří z pochopitelných důvodů nemohli dorazit, s informacemi o kapelách pošleme. Stejně tak záznamy rozešleme po celé světové komunitě, na kterou máme za ta léta kontakty a budou dostupné i na webu Crossroads. Pozvali jsme také kolegy z domácí hudební branže. Ředitelé festivalů, zástupci klubové scény, lidé od techniky, zvukaři a hudební publicisté se u nás sejdou ke společné debatě o tom, co nás během covidu potkalo a co nás čeká v budoucnosti.

Na Czech Music Crossroads zahrají kapely z Česka, Slovenska a Polska. Podle jakého klíče jste je vybírali?
Ten klíč je pořád stejný. Zatímco kapely od nás vybíráme za spolupráce s dalšími odborníky, zahraniční reprezentace je v plně v rukách našich slovenských a polských přátel. Za ta léta vědí, co od Crossrorads očekávat a jaké kapely tedy mají přivézt a my jim v tom plně důvěřujeme.

V rámci festivalu zahraje hornista Radek Baborák s orchestrem Orquestrina v první den festivalu plnocenný koncert. Nic podobného myslím v předešlých letech součástí Czech Music Crossroads nebylo. Proč letos a proč právě tento soubor?
Ano, to je pravda, vyžádala si to ale situace. Když svoji účast odřekli Korejci coby letošní speciální zahraniční hosté, a došlo i ke změnám v hudebním programu, přemýšleli jsme, jak hostům, návštěvníkům a vlastně celé komunitě, která se na Crossroads za ta léta vytvořila, udělat radost navíc. A napadl nás mimořádný koncert Radka Baboráka, který bezesporu ocení i zahraniční odborníci. Takhle zahrát Ástora Piazzollu asi ještě neslyšeli.

Czech Music Crossroads mají pomoci představit světu vystupující umělce. Dá se o někom za uplynulých sedm let existence festivalu říct, že mu tato prezentace pomohla?
Jsme zaměřeni na world music, jazz a zajímavou hudbu z ranku současné akustické hudby, podobně jako největší světový veletrh world music Womex. Do roku 2006 na něm od nás vystoupilo pouze duo Tara Fuki. Teprve po desetileté pauze, a není náhoda, že brzy po startu Crossroads, se zde postupně objevili Ponk, Invisible World, Bára Zmeková nebo Clarinet Factory, což je na tak malou zemi opravdu velký úspěch. Zkrátka zvěsti o našich kapelách z Crossroads doputovaly ve světě ke správným lidem, což bylo od začátku naším cílem. Stejně tak bylo našim cílem vytvořit v Ostravě našincům podmínky a prostředí pro intenzivní osobní kontakty se zahraničními odborníky, agenty a festivalovými organizátory. I to se nám myslím snad daří, hodně kapel nám za to děkuje. Rád bych také připomenul, že na Crossroads vznikl mezinárodní projekt King’n’doom za účasti světově proslulého senegalského zpěváka Cheikha Lô a dalších skvělých afrických muzikantů, které dali dohromady brněnští producenti Pavel Šmíd a Martin Piro.

Co konkrétně byste vy osobně čtenářům z letošního programu doporučil? Máte nějakého „černého koně“?
Těžká volba. Ale jsem přesvědčen, že všechny si získají Beata Hlavenková a Hrubá hudba.

Autor: Ondřej Bezr Lidové noviny