Lidovky.cz: Jaké to je porazit Andrzeje Sapkowského?
Samozřejmě dílo náhody a toho, že máme aktivnější fanoušky. Jeho vydavatel Robert radši hraje na kytaru a facebookovou stránku nakladatelství Brokilon obstarává jeho dcera. Takže mobilizace asi nebyla tak silná jako u nás s Kristýnou.
Lidovky.cz: Spousta lidí, co znám, bere psaní jako omluvenku. Prohlásí: „Miláčku, promiň, musím jít psát.“ A zavřou se do pracovny. Jak se vám píše ve dvou?
Náročně, takže se střídáme. Teď zrovna žena dopisovala druhý díl Atomových šelem, což je naše nová série, a já se staral o děti, to bylo trošičku náročné. Takže žena se vždycky někam schovala, aby pracovala, a já jsem se staral o mimino, všechny děti a řešil všechno ostatní.
Píšem z radosti. Taková ta nadržená literární rychlovka, kterou by mazlení jenom zkazilo.
Lidovky.cz: Vy fakt máte střídavou autorskou péči?
Jasně.
Lidovky.cz: Takže jste kromě jiného slaďování museli sladit i autorský styl? Jenom ve společných sériích. Když Kristýna píše svoji knížku sama za sebe, píše jiným způsobem. A já vlastně když píšu knihy pod svým jménem, taky píšu trochu jiným způsobem, než když to děláme společně.
Lidovky.cz: Kristýna kvůli nemoci na rozhovor nemohla dorazit, takže musíš na její otázky odpovídat ty. Zvládneš i něco na tělo?
