Zprávu o překročení hranice oteplení nad 1,5 stupně vydala Světová meteorologická organizace (WMO, z World Meteorological Organization) už minulý pátek. Průměrná odchylka ve srovnání s dobou před industriální revolucí jí vyšla 1,55 stupně. Možnou chybu odhaduje na ±0,13 stupně. Hodnota 1,5 stupně byla ale jen vedlejší cíl Pařížské dohody. Ten hlavní zněl udržet oteplování pod dvěma stupni. K jeho prolomení zatím nedošlo.
I s nárůstem nad 1,5 stupně je to složitější. WMO průměruje data ze šesti nezávislých meteorologických organizací. Každá provozuje vlastní síť bójí, satelitů, pozemních stanic a tak podobně. Každé z nich proto vychází měření trochu jinak.
Například Americká NASA dospěla pro rok 2024 k oteplení jen o 1,47 °C. Podobně na tom byla i další vládní agentura ze Spojených států, Národní úřad pro Oceán a atmosféru (NOAA, z National Oceanic and Atmospheric Administration). Z jeho dat vyšla hodnota 1,46 °C.
O 1,5 stupně více než v předindustriálním období. Rok 2024 vytvořil rekord |
Zato kalifornská výzkumná skupina Berkeley Earth uvádí, že k překročení 1,5stupňové hranice došlo už podruhé. Poprvé to mělo být v roce 2023. Průměrná odchylka tehdy vyšla agentuře 1,54 stupně. Za rok 2024 pak byla podle dat Berkeley Earth dokonce 1,62.
I kdyby se ale Země ohřála nad 1,5 stupně už předloni, pařížský limit se může pořád ještě poměrně dlouho držet. V dohodě se totiž mluví o dvacetiletém průměru. Už dnes je však jasné, že nakonec padne. Snahy omezit globální oteplování se míjí účinkem.
Data o růstu zemské teploty se srovnávají s průměrem z let 1850 až 1900. Jeho konkrétní hodnotu je však těžké se někde dočíst. Pro odborníky totiž nemá velkou vypovídající hodnotu.
Například evropská agentura Copernicus naměřila za rok 2023 průměrnou globální teplotu 15,1 stupně Celsia. Podle jejího webu je to o 1,6 stupně víc, než v době před industriální revolucí. Teplotní průměr z druhé poloviny devatenáctého století by pak prostým odečtením vycházel 13,5 stupně.
