Okolo čtvrtého století před naším letopočtem napadli obyvatele jutského ostrova Als neznámí útočníci. Připluli na nejméně čtyřech rozměrných člunech. Ostrované se ubránili. Po boji naplnili jedno z plavidel poražených nepřátel jejich meči, štíty a kopími. Výzbroj mohla stačit pro zhruba osm desítek válečníků. Vítězové pak cizí plavidlo potopili v bažině Hjortspring. Snad šlo o poděkování bohům za jejich přízeň v bitvě.
Zhruba takový je oficiální příběh jednoho z největších špeků, jimiž se mohou pochlubit světu dánští archeologové. Na oběť narazili koncem devatenáctého století kopáči rašeliny. Během první světové války se informace o ní dostaly k profesionálům.
Kolaps civilizace v údolí Indu způsobila sucha. Nejdelší trvalo 113 let |
Počáteční pátrání dopadlo neúspěšně. V letech 1921 až 1922 se však konzervátorovi Gustavu Rosenbergovi povedlo najít jak zbraně, tak samotnou loď. Od roku 1937 si ji mohou prohlédnout návštěvníci muzea.
Tehdejší konzervační metody však ztížily pozdější průzkum, včetně izotopového datování. Kolem lodi se proto vznášelo množství záhad. Nově je částečně rozlouskla skupina badatelů vedená Mikaelem Fauvellem z Lundské univerzity.
Versace před 40 tisíci lety. Jak oblečení způsobilo, že se z našich předků stali migranti |
Výzkumníkům se podařilo odhadnout stáří lýkových provazů použitých při stavbě člunu. Vyšlo jim, že pocházejí zhruba z období mezi roky 381 a 161 před naším letopočtem. Analýza poodhalila i původ lodě.
Donedávna se předpokládalo, že útočníci připluli z jiné části dnešního Dánska nebo ze Severního Německa. Stavitelé lodě však použili jako těsnicí hmotu směs živočišného tuku a borové smoly. Jak v Dánsku, tak v Severním Německu však byly borovice vzácné.
Zlato i hazardní kostka: archeolog ukázal v Rozstřelu nálezy z hradecké dálnice |
Stavitelé mohli získat materiál obchodem. Pravděpodobnější je však, že loď pocházela z oblastí, kde bylo borových lesů dost. V úvahu přichází východní břeh Baltského moře.
Útočníci tak museli urazit značnou vzdálenost po otevřené vodě. Loď přitom připomínala jednoduchou kánoi. Postrádala stěžeň i vesla. Jako nejpravděpodobnější pohon se jeví pádlování.
Otisk prstu v těsnící hmotě
Fauvelle a spol. nově našli v těsnícím materiálu i částečně dochovaný otisk prstu. Domnívají se, že mohl vzniknout během oprav plavidla. Nejspíš tak patřil přímo jednomu ze záhadných útočníků.
Slavný archeolog objevil „první město“. A podváděl i ze záhrobí |
Hjortspringská loď měřila na délku devatenáct metrů. Vnitřní prostor měl však jen zhruba 13,6 metru. Šířka plavidla odpovídala dvěma metrům. Vážilo asi 530 kilogramů. Vešlo se do něj okolo dvaceti mužů.
