Původně vystudoval chemii, za války zdokonaloval ochranu před popáleninami, načež přišla na řadu fyziologie chladu, když úspěšně zamrazoval (a hlavně rozmrazoval) pokusná morčata.
Být soukromý vědec, to má výhody a nevýhody: dostane výborné vědecké vybavení bez byrokracie, čelí však tlaku sponzorů na utajování výsledků...
Roku 1957 vynalezl detektor pro extrémně přesné měření koncentrace chemických sloučenin absorpcí elektronů generovaných v přístroji s radioaktivním zdrojem. Díky němu objevil freony ve stratosféře, jejich zhoubný vliv ale nerozpoznal, a tak přišel o Nobelovu cenu udělenou na toto téma v roce 1995.
Po akademických postech v Británii a USA rezignoval roku 1964 na profesorskou definitivu, rodinu se čtyřmi dětmi odstěhoval do vesničky Bowerchalke, kde si postavil laboratoř, a stal se soukromým vědcem. Finančně prekérní situaci vyřešil baron Rothschild, vedoucí výzkumu v petrolejářské firmě Shell. Na jeho popud Lovelock analyzoval vliv spalování fosilních paliv na klima; když potřeboval dlouholetá data o počasí, Rothschild o ně jednoduše požádal šéfa Meteorologického úřadu nad sklenkou v klubu Atheneum, jehož byli oba členy, společně s více než 50 nositeli Nobelovy ceny. Lovelockovy varovné prognózy o změně klimatu ale firma Shell nikdy nezveřejnila.
Jaká je kvalita života v pekle? Zesnulého vědce Lovelocka bude připomínat hlavně jeho teorie Gaia |
Výzkum atmosféry na Marsu i na Zemi vedl Lovelocka postupně k hypotéze o planetární homeostázi, tedy že žijící organismy udržují složení atmosféry a teplotu planety po miliardy let v úzkých limitech slučitelných se životem. Jeho soused, spisovatel a pozdější nobelista, William Golding, autor románu Pán much, navrhl hypotézu pojmenovat po řecké bohyni Gaia. Hypotéza však byla odmítnuta všemi renomovanými biology své doby.
Richard Dawkins, zdůrazňující selekci na úrovni genů, nebyl nadšen návrhem selekce na úrovni planety, Stephen Gould zase nazval Gaiu metaforou, nikoli mechanismem. Hypotéza byla ovšem nadšeně přijata dvěma velmi rozdílnými tábory – kapitány průmyslu (Lovelock předpokládal, že si s dopady znečištění Gaia poradí) a ekologickými aktivisty, mezi nimiž rezonovala metafora zranitelné planetární matky, takže filozof Bruno Latour označil název „Gaia“ za „Goldingův jedovatý dárek“. Lovelock se nakonec názorově posunul až na pozici ochránců člověkem ohroženého planetárního systému.
Lovelockova kariéra ilustruje výhody a nevýhody soukromého vědce konzultujícího pro velké firmy. Dostane výborné vědecké vybavení a vědu bez byrokracie, ale také je vystaven tlaku sponzorů na interpretaci, či dokonce utajení výsledků. Svoboda univerzitního profesora zůstává stále těžko nedosažitelným ideálem.
