Když se roku 2022 začali astronomové rozhlížet pomocí Webbova teleskopu, téměř všude se objevovaly nepatrné, červeně zářící body, jimž se dostalo označení Little Red Dots (LRD), malé červené tečky. Některé byly tak vzdálené, že zřejmě vznikly zhruba šest set milionů let po velkém třesku, v raném dětství kosmu. Brzy se ukázalo, že většina z nich zanikla asi půldruhé miliardy let po této úvodní události.
Když se roku 2022 začali astronomové rozhlížet pomocí Webbova teleskopu, téměř všude se objevovaly nepatrné, červeně zářící body.
Podle odborníků by LRD patrně umožnily nahlédnout do počátečních fází existence vesmíru. Ovšem co jsou ony červené body? Spekuluje se, že by to mohly být kompaktní galaxie s černými dírami ve svém středu nebo dosud neznámá vývojová fáze těchto děr, případně galaxie explodující se vznikem nových hvězd.
O červené barvě LRD se soudilo, že může mít dvě příčiny. Jeden názor vycházel z faktu, že to jsou nesmírně vzdálená tělesa vzdalující se od Země v důsledku rozpínání kosmu, takže právě vzdalování se způsobuje „roztahování“ vyzářeného světla k delším vlnovým délkám, tedy posun do červené oblasti. Podle jiné verze jsou neznámá tělesa obklopena obrovskými oblaky prachu, který nejméně rozptyluje červenou složku záření. Podobně to známe jako červánky, kdy sluneční světlo nad obzorem prochází prachem nad povrchem Země.
Nejvíc se vědci u LRD kloní ke klíčové roli černých děr, jen však postrádají paprsky X, pro tyto díry typické. Také v jednom pozorování, týkalo se 4500 galaxií, nebylo u čtyřiceti LRD zaznamenáno žádné ultrafialové záření, zato náhlý nárůst intenzity v oblasti nižší energie, tedy infračervené oblasti spektra. Podle závěru vědců to není známkou černé díry, ale objektu o nesmírně vysoké energii, jakou by běžná černá díra neměla.
Webbův teleskop našel hvězdy z doby jen 400 milionů let po velkém třesku |
Už před dvaceti lety se objevila představa „kvazihvězd“, vznikajících z oblaku žhavých plynů, které zkolabují v obrovskou hvězdu, v níž se nastartuje jaderná fúze. Po několika milionech let, když vyhoří zásoba vodíku, jádro hvězdy imploduje a vytvoří černou díru obklopenou hvězdami. Podle dr. M. Begelmana z Coloradské univerzity, který model navrhl, jsou takové hvězdy opravdu mimořádně velké, o hmotnosti asi milionu Sluncí, nevypadají na to, že by byly hvězdami, a rovněž to nejsou černé díry. Potud jedna z nejlepších představ LRD, jejichž výzkum intenzivně pokračuje.
Dodejme ještě jednu teorii – LRD mohly vzniknout z velmi pomalu se otáčející temné hmoty. Té je vesmír plný, ale neví se o ní skoro nic. Francouzský markýz sotva tušil, že naznačil cestu významnému typu kosmických objektů, jejichž role je zřejmě pestrá. Jen pořád není jasné, odkud a kam ta cesta vede.
