Příběh londýnských komárů vypadal jako pozoruhodná ukázka evoluce v přímém přenosu. Hmyz obývající podzemku patří k druhu označovaném jako komár pisklavý, vědeckým jménem Culex pipiens. Ten běžně saje krev ptáků. Lidí ani jiných savců si nevšímá. Potvorám z londýnského metra však lidská krev šmakuje. Mají i další zajímavá přizpůsobení.
Běžní komáři pisklaví přes zimu upadají do obdoby zimního spánku. Ti z metra jsou aktivní celoročně. Jejich samičky také nepotřebují před kladením vajíček sát krev. Samičky obyčejných komárů se bez ní neobejdou.
Jaké zvíře je pro vás nejotravnější?
Obě populace komárů se mohou navzájem křížit. Jsou si celkově tak podobné, že se komáři z metra nedají považovat ani za poddruh komárů pisklavých. Entomologové je proto označují jako tzv. formu, vědeckým názvoslovným Culex pipiens f. molestus. Písmeno f. Zastupuje právě slovo forma.
Bylo by pěkné, kdyby se varianta molestus vyvinula přímo v Londýnském metru. To vzniklo teprve 10. ledna 1863 zprovozněním první trati mezi stanicemi Paddington a Farringdon. Mnoho lidí tomuto příběhu dlouho věřilo.
Časem se však začaly vynořovat důkazy, že komáři z metra jsou starší než metro samotné. Nejnovější z nich přinesla skupina vědců vedená Carolyn S. McBrideovou z Princetonské univerzity.
Badatelé prozkoumali DNA 357 komárů ze 77 oblastí v Evropě a Asii. Vyšlo jim, že linie Culex pipiens f. molestus je poměrně stará. Mohla se z populace komára pisklavého vyčlenit před 1300 až 12 000 lety.
Představa, že varianta sající lidskou krev vznikla současně s metrem, tak definitivně padá. Byl to fascinující příběh. Naneštěstí ho však zabila otravná fakta. Občas se to tak stává.
