Dinosauři jsou bezpochyby jedna z nejúspěšnějších skupin čtyřnožců. K úspěchu jim pomohl i tělní pokryv, peří. V současnosti žije na zemi jen jedna dinosauří evoluční větev. Jsou to velmi početní ptáci. Peří mají všichni. Měla ho zřejmě i značná část jejich vyhynulých příbuzných. Příklad je třeba známý rod Velociraptor. Kdo by ale tvrdil, že peří je výlučně dinosauří vynález, ten by se mýlil. Jiná skupina živočichů totiž vymyslela něco velmi podobného už dlouho před nimi.
Nejstarší známý opeřený dinosaurus se jmenuje Anchiornis huxleyi. Žil před 161 až 151 milionem let. Ve vývoji peří podobných struktur ho však předběhla potvora stará 247 milionů let.
Víc než pětatřicet metrů. Dosud neznámý ichtyosaurus překonal velikostí plejtváka![]() |
Její zkameněliny vyštrachala ve sbírkách Stuttgartského přírodovědného muzea skupina vědců vedená Stephanem Spiekmanem. Fosilie pocházejí ze severovýchodní Francie. Našel je amatérský sběratel Luis Grauvogel ve třicátých letech dvacátého století.
Vědci proto tvora pojmenovali na jeho počest Mirasaura grauvogeli. Jeho rodové jméno znamená zázračný ještěr. Zvíře patřilo do dávno vyhynulé skupiny Drepanosauromorpha. Tito živočichové asi vzhledem i životním stylem připomínali dnešní chameleony.
Mirasaura měla na hřbetě výrazný hřeben. Právě ten byl z materiálu podobného peří. Jednotlivé brky se navzájem překrývaly podobným způsobem. Měly ale jinou strukturu.
Dinosauří trpaslík. Rexův bratranec nebyl vyšší než průměrný český chlap![]() |
Nález se skládá ze dvou koster a osmdesáti samostatných hřebenů. Kostry nejspíš patřily nedospělým jedincům. Lépe dochovaná z nich má okolo patnácti centimetrů. Dospělá Mirasaura však mohla podle badatelů měřit půl metru až metr.
Hřeben mohl sloužit k signalizaci příslušníkům vlastního druhu, například při lákání sexuálních partnerů. Podobnou funkci má dnes paví ocas. Další možnost je, že odstrašoval predátory.




















