Narodil se 18. listopadu 1918 v obci Skořenice u Chocně jako druhorozený syn manželů Františka a Marie Ročovských. Otec i matka pracovali jako šafář a šafářka u knížete Oldřicha Ferdinanda Kinského na velkostatku Vrchovina. Obecnou školu, stejně tak měšťanku a následně i veřejnou dvouletou obchodní školu navštěvoval v Chocni. Ve studiu obchodu následoval staršího bratra Františka.
Na frekvenci svobody. Příběh Miloslava Tausiga, příslušníka britského Královského letectva |
Po dokončení školní docházky se přihlásil do československé branné moci a službu konal nejdříve u Vojenského leteckého učiliště v Prostějově, kde prošel pilotním výcvikem, a následně byl přidělen k Leteckému pluku 1 „Tomáše Garrigue Masaryka“ v Praze-Kbelích a dosáhl hodnosti svobodníka letectva. Po okupaci nacistickým Německem v březnu 1939 byl ze svazku letectva propuštěn a odešel do civilu.
Stejně jako mnozí další, i on začal plánovat útěk do zahraničí. V polovině července se rozloučil se svými rodiči v Chocni a odjel za svým bratrem do Prahy. Jak rodičům, tak i jemu řekl, že jede na výlet. Cestu odbojem pak popsal ve svém deníku. Dne 18. července odjel z Bohumína do Fryštátu a přebýval u polských četníků a koncem měsíce odjel vlakem do Krakova. Zde pobýval v táboře Bronowice Małe, než 16. srpna odjel do přístavu Gdyně. Následujícího dne přibližně v 16:00 odplul lodí Kastelholm přes Kodaň, Malmö a Helsinborg do francouzského Calais. Zde čekal na odvod do francouzské Cizinecké legie. Kvůli vypuknutí války byl začátkem října odeslán na základnu Toulouse-Francazal, kde procházel intenzivním výcvikem u francouzského vojenského letectva.
Zajímavostí je, že ve stejné době se o něj v Protektorátu Čechy a Morava začala zajímat Okresní péče o mládež ve Zbirohu, a to kvůli otcovství jeho nemanželské dcery Marie Hrabákové. Protektorátní úřady však nevěděly, kde se nachází, předpokládaly ale, že odešel na práci do Německa.
Z Peru k Liberatorům. Major letectva Bedřich Müller si z války odnesl i několik vyznamenání |
Miroslav Ročovský do bojů ve Francii nezasáhl a 20. června 1940 se nalodil v přístavu Port Vendres na dánskou loď Meonia, s níž odplul do alžírského Oranu. Odtud pokračoval do Velké Británie a v polovině července přistál v přístavu Liverpool. Byl přijat do dobrovolnické zálohy britského Královského letectva a až do července 1941 procházel výcvikem na britské technice. Tehdy dokončil u No 52 Operational Training Unit operační část výcviku a mohl tak nastoupit k bojovému útvaru. Tím se stala britská 501. stíhací peruť a hned od počátku se zapojil do operací jednotky. Je nutné zmínit, že krátce po příjezdu do Británie se seznámil s dívkou Ritou M. Foster z Wolwerhamptonu, se kterou se zasnoubil.
Dne 25. dubna 1942 vzlétl ke svému poslednímu operačnímu letu. Jedenáct strojů jednotky toho dne mezi 15:30 až 15:35 startovalo k stíhací patrole v oblasti francouzského města Cherbourg, kde vešly v souboj s nepřátelskými stíhači. Okolo 16:35 zhruba 12 mil severně od francouzského pobřeží byl spatřen padající stroj Spitfire, jehož kokpit pilot opustil, avšak nikdo ze svědků nespatřil otevřený padák. Právě tohoto pilota považovali za Miroslava Ročovského. Kromě něj byli za nezvěstné prohlášeni další tři piloti perutě včetně druhého Čechoslováka Karla Vrtiše. Ještě téhož dne podnikla jednotka patrolu, aby se pokusila lokalizovat sestřelené letce, avšak zcela bez úspěchu.
V osobním věstníku Ministerstva národní obrany z 20. července 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti rotmistra letectva v záloze, a to s účinností a pořadím od 1. května 1942. Další povýšení přišlo až po pádu komunistického režimu v Československu, kdy byl v rámci rehabilitace československých letců mimořádně jmenován nejdříve majorem a později plukovníkem letectva in memoriam. V 90. letech mu bylo uděleno čestné občanství města Choceň.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
