Odpovídá to asi dvacetinásobku rozlohy Česka nebo dvěma třetinám plochy Alžírska. Koncentraci odpadu do jednoho místa způsobuje mořské proudění. Odpadkovou skvrnu je zvykem považovat za problém. Existují plány na její vyčištění.
Mořské ptáky v Austrálii ničí nová nemoc, vědci ji pojmenovali plastikóza |
Pro mnoho živočichů se však stala domovem. V časopise Nature Ecology & Evolution to popisuje mezinárodní tým vědců vedený Linsey E. Haramovou z amerického Smithsonova institutu. Haramová a spol. prozkoumali 105 vzorků plastu posbíraných ve skvrně mezi lety 2018 a 2019.
Odpadky podle nich osídlilo značné množství mořských živočichů. Kromě tvorů běžně žijících na volném moři bylo ve Velké odpadkové skvrně k nalezení překvapivé množství zvířat běžně osídlujících pobřežní oblasti.
Biologové zaznamenali pobřežní druhy na sedmdesáti procentech posbíraných odpadků. Byly mezi nimi například různé sasanky, měkkýši nebo drobní korýši podobní krevetám. Pobřežních živočichů nejspíš žije ve skvrně přibližně třikrát víc než druhů běžně spojovaných s otevřeným oceánem.
Ucpaná střeva i vnitřní zranění. Kondory ohrožují plasty, které nacházejí u restaurací |
„Jedná se o druhy, které se zachytily na pobřežním odpadu a nyní úspěšně našly v podstatě nové prostředí,“ řekl časopisu New Scientist jeden ze spoluautorů studie James T. Carlton z americké Williams College.
Zatím není jasné, jak fungují vzájemné vztahy obyvatel Velké tichomořské skvrny. Z ochranářského hlediska by mohla představovat nebezpečí. Jednotlivé druhy se z ní mohou rozšířit do oblastí, z nichž samy nepocházejí, a ohrozit rovnováhu místní přírody. Odpadková skvrna ale zjevně hostí svébytný ekosystém. Je namístě se ptát, jestli bychom ji měli odstraňovat.
