Newyorský šachový zápas mezi tehdejším mistrem světa Garrym Kasparovem a počítačem IBM Deep Blue z roku 1997 vešel do dějin jako jeden z prvních příkladů dominance strojů nad lidskou myslí. Dnes už je to něco poměrně běžného: umělá inteligence poráží i nejlepší hráče deskové hry go nebo karetního pokeru a řeší vědecké problémy, které jsou nad síly lidského mozku.
Ruský šachový velmistr ale upozorňoval, že soupeření člověka a počítače není fér. „Jsem opravdu unavený. Partie vyžadují spoustu energie. Kdybych hrál proti člověku, byl by můj soupeř také unavený,“ stěžoval si Kasparov.
Deep Blue únavu neznal. Hrál stále stejně dobře, dokud ho někdo nevypnul.
K hranici možností
Duševní únava s sebou nese celou řadu rizik. Snižuje motivaci, zhoršuje soustředění a narušuje úsudek. Hrozba chyb a omylů, jako jsou pracovní úrazy nebo dopravní nehody, pak dramaticky narůstá. Pokud se k únavě mozku přidá další zátěž, například spánkový deficit, krize se ještě prohloubí.
Někteří odborníci přirovnávají psychické vyčerpání k bolesti, protože i ta slouží jako varovný signál upozorňující na neúnosnou zátěž organismu.
V experimentech se například ukázalo, že po řešení úloh náročných na přemýšlení tíhnou lidé k impulzivnímu rozhodování. Když dostanou na výběr mezi menší finanční odměnou inkasovanou ihned a větší odměnou vyplacenou se zpožděním, vyberou si nižší odměnu. Ztrácejí trpělivost, nechtějí čekat a vůbec jim přitom nevadí, že se tak ošidí o nemalou částku. Unavený mozek touží po odpočinku, a hledá proto ta nejméně namáhavá řešení.
