Oznámila to dnes agentura AFP. Ve státě Sabah v malajsijské části Bornea bylo před dvaceti lety 1000 až 5000 krokodýlů mořských (Crocodylus porosus), zatímco v současnosti jich je 11.000 až 15.000.
Podle ředitele sabažského odboru pro divokou faunu Augustina Tuugy by Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) neměla nadále krokodýla mořského považovat za ohrožený druh.
Vyškrtnutí tohoto plaza ze seznamu by usnadnilo jeho lov - velká poptávka je jak po jeho kůži, zejména v kožedělném průmyslu, tak i po jeho mase, a to v Asii. "Měli bychom zavést mechanismus, jenž by nám umožnil udržet rozvoj populace krokodýlů a současně zajistil, že zůstane na přijatelné úrovni," prohlásil Tuuga.
Na Borneu (Kalimantan), o nějž se dělí Malajsie s Indonésií a Brunejí, v důsledku zvýšení počtu krokodýlů dochází ke střetům těchto živočichů s člověkem. Za deset let tu krokodýli usmrtili 23 lidí a 15 jich bylo zraněno. Poslední obětí se stal tento měsíc muž, který lovil škeble.
Za útoky na člověka stojí však především zmenšení životního prostoru i úbytek zdrojů potravy vinou společenského rozvoje, v jehož rámci lidé stále více využívají ústí řek, vysvětlil Tuuga.
Krokodýl mořský patří se svým nilským příbuzným k největším žijícím plazům.
Může dorůstat délky čtyři až šest metrů, známi jsou i větší než sedmimetroví jedinci. V Asii jejich stavy silně klesly, v Austrálii a na Papui-Nové Guineji se nicméně drží.
Tento krokodýl, jenž patří k nejzuřivějším plazům, žije většinou v řekách nebo jejich ústích na rozsáhlém území východního a jižního Tichomoří: od východní Indie po ostrovy Fidži a od jižní Číny po severní Austrálii.
Ačkoliv většina života krokodýla se odehrává ve slaných vodách, není považován za mořského živočicha jako například želvy. Svou potravu si totiž hledá na souši.
