Sluneční erupce vyvrhne podle Michala Sobotky ze slunečního oddělení Astronomického ústavu oblak rychle letících částic, které se šíří meziplanetárním prostorem. Když se tyto částice potkají se zemskou magnetosférou, mohou vyvolat magnetickou bouři, tedy změny v magnetickém poli Země.
Při běžné bouři lze zaznamenat poruchy v příjmu krátkých radiových vln. Extrémně silná bouře by dokázala indukovat bludné proudy v rozsáhlých vodivých systémech - třeba ve vedeních vysokého napětí, ropovodech nebo plynovodech.
Nynější aktivní oblast na Slunci zdaleka nedosahuje té úrovně, která před lety v Česku vyvolala polární záři. Během několika dní skvrny zapadnou za okraj slunečního disku, dodal astronom.
Erupce jsou slabé
Aktivní oblast na Slunci má číslo 1029 a podle polarity magnetického pole patří k začínajícímu 24. cyklu sluneční aktivity. Erupcí, které nad skupinou skvrn probíhají, už bylo několik.
Patřily ale do třídy B a C, jde tedy o poměrně nízkou aktivitu, která by během slunečního maxima podle Sobotky snad ani nestála za povšimnutí. Pozornost teď budí jen díky tomu, že bylo několik let na Slunci skvrn jen málo.
V porovnání s ostatními letošními oblastmi skvrn na Slunci se tak jedná o nejaktivnější skupinu. Nicméně třída C podle Sobotky znamená, že erupce je slabá. Velké geomagnetické bouře na Zemi nastávají až při erupcích třídy M nebo X.