O druhou z letošních Nobelových cen se rovným dílem podělila trojice fyziků: Francouzi Anne L’Huillierová a Pierre Agostini společně s Rakušanem maďarského původu Ferencem Krauszem.
Jejich práce otevřela ostatním vědcům svět attosekundové fyziky. Attosekunda je jedna triliontina, tedy 0,000000000000001 sekundy. Vědeckým zápisem je to 10-18. Pro srovnání: doba, kterou urazí záblesk světla z jednoho konce místnosti na druhý se pohybuje v desítkách miliard attosekund. Nejzajímavější jev, jehož délka se měří v attosekundách, jsou pohyby elektronů uvnitř atomových obalů.
Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů |
Čím rychlejší děj chci pozorovat, v tím kratších intervalech ho musím měřit. Například kolibřík dokáže mávat křídly zhruba osmdesátkrát za sekundu. Lidské oko a mozek nejsou schopné jednotlivá mávnutí vnímat. Jsou pro ně rozmazané. Pokud ale natočím kolibříka vysokorychlostní kamerou, můžu si výsledné video pustit zpomaleně. Uvidím na něm i pohyby jeho křídel. Podobně je to s rychlými fyzikálními jevy.
