Vyhlášení letošní Nobelovy ceny za chemii předcházely zmatky. Ještě před oficiálním oznámením jmen nobelistů dostal švédský deník Dagens Nyheter tiskovou zprávu, podle níž komise vybrala trojici vědců. Měli to prý být Francouz Moungi Bawendi, Američan Louis E. Brus a Rus Alexej Jekimov. Cenu měli dostat za objev a syntézu kvantových teček.
Jsou to maličké krystaly, jejichž optické vlastnosti závisí na velikosti. Komise ale zprávy popřela. Například mezinárodní vědecký časopis New Scientist citoval jednoho z jejích členů, který tvrdil, že nic není rozhodnuto.
Nobelova cena za chemii putuje trojici vědců za výzkum kvantových teček |
Pak přišlo oficiální oznámení. Nobelovu cenu za chemii dostali Moungi Bawendi, Louis E. Brus a Alexej Jekimov za výzkum kvantových teček (QD, z angl. quantum dot). Původnímu mecenáši cen Alfredovi Nobelovi by se chaos nejspíš nelíbil. S výběrem oceněných by ale jistě souhlasil. Chtěl totiž, aby vyhrávaly praktické vynálezy. V případě QD to tak určitě je.
Fröhlichova předpověď
Kvantové tečky se používají v monitorech a dalších optoelektronických zařízeních. Snižují cenu a zvyšují účinnost solárních panelů. V chemii slouží jako základ katalyzátorů reagujících jen na určité barvy světla. Dají se použít i k označování buněk a tkání jak ve vědě, tak v praktické medicíně. S využíváním QD jsme přitom teprve na začátku.
Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů |
